Tento text byl součástí jedné z Tajemných nových poznámek, obsahového newsletteru, který vám pomůže lépe přemýšlet, efektivně se nachytřovat a ovládnout informační chaos. Zdarma. Přidejte se k posádce, ať vám žádná tajemná poznámka neunikne.
Minulý rok jsem měla zoom call se Sönke Ahrensem1, autorem knihy Jak si dělat chytré poznámky. Během callu jsme porovnávali své způsoby zápisu permanentních poznámek.2
S překvapením jsme zjistili, že nás oba spojuje odpor ke slovíčku todo.
Já i Sönke jsme u svých permanentních poznámek udržovali seznam dalších možných činností, které by nám mohly pomoci rozvinout poznámku dále — například přečíst nějakou knihu, zpracovat výpisky, popřemýšlet více nad nějakou související letmou poznámku apod.
Ani já ani Sönke jsme ale tento seznam nenazývali todo listem.
Sönke používal slovíčko continue a říkal mi, že v něm vzbuzuje pocity svobody. Zní mu jako nabídka: „You may continue this way, Sönke (if you want)“. Naopak slovíčko todo mu zní jako rozkaz: „Udělej tohle a tamto!“
Z podobných důvodů jsem já začala místo todo používat slovo bridge. Konkrétně mám u každé permanentní poznámky (ale třeba i u projektů) seznam činností nazvaný otázkou Bridges you may cross, Eliško? Jednotlivé činnosti v tomto seznamu vnímám jako mosty, po kterých mohu přejít. Mosty, které mi mohou pomoci přejít od minulé pracovní session k té následující.
Rozhovor se Sönkem mě přivedl k hypotéze, že názvy, které používáme ve svých systémech, ovlivňují naši produktivitu — naši chuť se systémem pracovat, nebo se práci s ním naopak vyhýbat.
Slova a slovní spojení mají různé konotace (emoční, psychologické a kulturně-společenské asociace). Tyto konotace mohou být sdílené v rámci určité sociální skupiny či kultury, ale i čistě individuální. A jsou to právě tyto konotace, které tahají za neviditelné psychologické provázky v naší hlavě, a ovlivňují tak naše chování.
Pojďme se nejprve podívat blíže na konotace emoční.
Emoční konotací mám na mysli emoci, kterou mám já (nebo vy) spojenou s daným slovem — může být pozitivní, negativní, nebo neutrální.
Příkladem emoční konotace je právě výše zmíněné slovíčko todo, které ve mně i Sönkem vyvolává emoce negativní.
Pro další příklad emoční konotace nepůjdu od slovíčka todo moc daleko. Slovní spojení musím a měl(a) bych má podle mě hodně z nás spojené s negativní emocí. Vzbuzují v nás pocity bezmoci či vzteku. Jako bychom byly do dané činnosti tlačeni okolím proti své vůli. Co by se stalo, kdybychom tato slova přestali používat? V podcastové sérii Plný kecky koučka Bára Filáčková doporučuje tato slova nahradit slovy chci a potřebuji. Tato slova totiž narozdíl od těch dříve zmíněných jsou spojené s naší vnitřní motivací. Asociujeme si je s tím, že danou činnost děláme pro sebe. A to v nás spouští emoce pozitivní.
Dobře. To byly konotace emoční. Co ty psychologické a kulturně-společenské?
Psychologické i kulturně-společenské konotace vnímám jako očekávání a standardy, které máme s názvem asociované. Tato očekávání a standardy mohou být nastavené okolím, ale můžeme si je vytvářet i sami. Z očekávání a standardů, které názvům přisuzujeme, pak plynou naše činy.
Například Andy Matuschak, výzkumník a programátor (a můj profesní vzor), se snaží vnímat svůj writing inbox (místo ve svém poznámkovém systému, kam sbírá své letmé nápady a myšlenky) jako cukrárnu. Slovo inbox má totiž spojené se standardem vyprazdňování a procesem inbox zero. Když ale přijde člověk do cukrárny, jeho cílem není vyjíst celou cukrárnu (dosáhnout candy store zero), ale dát si jen to, na co má zrovna chuť. Podobně si i Andy chce jen vybrat myšlenku, na kterou má zrovna chuť, a o ni se více rozepsat. Ne se nutit zpracovávat všechny myšlenky na seznamu.
A co vy? Nepoužíváte ve svém poznámkovém systému nějaké převzaté názvy, které vás svazují svými kulturně-společenskými konotacemi? Co třeba zettelkasten? Nebo permanentní poznámky?
Když se Andy Matuschak rozhodl vyzkoušet zettelkasten, odmítl používat název zettelkasten a místo toho své poznámky nazval evergreen notes. Důvod? Nechtěl sám sebe omezovat a přizpůsobovat své poznámkování standardům toho jak by zettelkasten měla vypadat. Proto zvolil název evergreen notes — nové slovní spojení, nezatížené kulturně-společenskými konotacemi.
In a nutshell, slova a slovní spojení, která používáme ve svých systémech, matter! Měli bychom je vědomě volit tak, aby pracovala v náš prospěch.
Ale to není všechno.
Myšlenku o volbě názvů podporujících naši produktivitu můžeme posunout ještě o úroveň výše. Nebudeme se zaměřovat jen na jednotlivé názvy v izolaci, ale pohlédneme na ně jako na celek. Na jejich vzájemné souvislosti.
Bože, Eliško. To zní tak akademicky a abstraktně, že to snad nemůžeš chápat ani ty. Nemáš příklad?
I’m glad you asked.
Lisa Hardy si pojmenovala části svého poznámkového systému jakoby se jednalo o části městečka3. Má zde například složky jako banka (the bank) — kam si ukládá poznámky ohledně financí, posilovna (the gym) — poznámky ohledně fitness, kancelář (the office) — poznámky ohledně úkolů a projektů, knihovna (the library) — výpisky z knih nebo zahrada (the gardens) — myšlenkově orientované trvalé poznámky, ke kterým se pravidelně vrací a vylepšuje je (zalévá je).
Kromě benefitů, že ji baví se systémem pracovat uvádí Lisa ještě to, že ji tematické pojmenování částí jejího systému pomohlo se ve svých poznámkách orientovat. Najednou ví, kde co má,
Lisa mě se svým tematicky laděným systém inspirovala k vybudování si vlastního tematického poznámkového systému. A protože jsem fanynka sci-fi (a Star Treku), vymyslela jsem si pro svůj poznámkový systém téma průzkumné vesmírné lodi, kde já budu kapitánkou.
Jak už víte, svůj systém jsem pojmenovala ESS Roamterprise, ale zde sci-fi názvosloví, které používám ve svém systému nekončí.
Svým úkolům a projektům říká missions (mise). Poznámky ohledně plánů pro dnešní den, týden, měsíc i rok najdu na stránce compass (kompas). V části warp core mám poznámky, které pohání můj systém — je to poznámka captain’s manifesto (osobní vize) či motivational chamber (motivační poznámky). Také si třeba nepíšu deník, ale captain’s log. A tak dále.
Ale to přece není seriozni, Eliško! Nejsme přece už malé děti, abychom si takhle hráli.
I hear you. Ale zdvořile nesoulasím.
Ano. Jako děti si hrajeme, ale pak dospějeme a najednou máme pocit, že už na hraní nemáme nárok. Že bychom se najednou měli chovat vážně a seriózně. Ale ruku na srdce. Co by se stalo tak strašného, kdybychom si trochu (více) toho hraní v životě ponechali i v dospělosti?
Jak říká Arnold Schwarzenegger: „Musíte se bavit. To je ten správný přístup. Bavme se. Jde o zábavu a o práci. Většina lidí to neví. Trápí se a pracují. Trápí se a pracují. Ale kde je ta zábava?“4
Oslovil vás tento článek? Ušel? Nebo vás nezaujal? Klikněte mi hodnocení (anonymně) nebo napište komentář. Pomůžete mi tím tak pro vás tvořit lepší obsah. 💛
Zdravím,
pořád hledám způsob jak optimalizovat své poznámky, a několik systémů jsem se pokoušela aplikovat, ale nevyhovovaly mi. Stejně jako je psané v článku, výraz „todo“ nutil mé oponující podvědomí příslušnou kategorii ignorovat. Inbox mi časem připadal jako krabice, kam dáváme věci, které nějak nevíme jak použít, ale vyhodit je nám je líto, tak se hromadí až je krabice plná a přijde radikální řešení. Po dvou letech co jsem pro sebe objevila zettelkasten /přiznám se, že jsem knihu přečetla jen asi do dvou třetin, pak mi to přišlo nepřehledné/ a zajásala jsem že na konci byly odkazy na možné využití metody pomocí počítače. Začala jsem hledat a jak známo kdo hledá najde, v tom mi moc pomohl váš článek o jednotlivých programech, dodatečně díky.
Zatím jsem se ustálila a Workflowy – miluji na něm snadné uspořádávání hierarchie poznámek, přehazování řádků a také pro psaní rychlých poznámek když sleduji nějaké výukové video. Dále používám Obsidian, tam mi přijde snadnější psát ucelenější texty a propojovat je odkazy. Nicméně stále nám pocit že to není úplně ono, snad se to časem poddá.
Pokud jde o pojmenování systému, mám např. kategorii „může se hodit“ kam dávám tipy pro využití za určitých podmínek, „dilemata“ pro záležitosti, ohledně kterých si nejsem jistá zda je realizovat nebo jak se rozhodnout.
Hanka
Hani, zdravím 🙂 A moc děkuji za sdílení Vaší zkušenosti! Ať Vám to poznámkuje 🙂