Co s výpisky po přečtení knihy? Začněte touto otázkou

Představte si, že čtete nachytřovací knihu.

A protože jste už v minulosti zakusili sílu poznámkování, tak si během čtení poctivě děláte čtenářské poznámky — podtrháváte, píšete na okraje… Pecka! Následně pak tyto poznámky procházíte a přetváříte je v poznámky zdrojové. Výborně!

Ale teď to přijde.

Víte, že byste se i k těmto poznámkám měli vrátit a nějak je zpracovat. Jenže… jak? Převést je do permanentních? Jak přesně? Nebo jen oštítkovat? Přesunout je? Propojit je pomocí odkazů s jinými poznámkami v systému? Nebo snad něco ještě úplně jiného?

Většina lidí si při čtení neudělá poznámky žádné.

Ti pokročilejší si udělají poznámky čtenářské.

Ještě dál jdou ti, kdo si je zpracuji do poznámek zdrojových.

Ale ti nejzkušenější — ti se pak vrátí i k těmto poznámkám — a to proto, aby je skutečně začlenili do svého poznámkového systému a tedy i do života.

Jenže právě před tím posledním krokem se většina poznámkářů zasekne. Zdrojové poznámky jsou místem, kde většina nachytřovacích workflow zaniká. V poznámkové aplikaci si vytvoříme stránku či dokument pro daný nachytřovací zdroj, tam si sepíšeme zdrojové poznámky. To. Je. Vše. Chceme-li pak nějaké myšlenky z daného zdroje používat, musíme se nejprve rozpomenout, kde jsme tu myšlenku četli nebo slyšeli a dle toho ji v systému dohledat.

Jenže to je jako kdybychom kutali tunel v touze najít poklad a zastavili se těsně před cílem.

Právě zpracování zdrojových poznámek je totiž ten moment, kdy znalosti vyjímáme ze zdroje a převádíme je do světa vlastních otázek, problémů a projektů. Až na této úrovni se plně soustředíme na to, jak dané znalosti můžeme využít.

Jenže jak teda ty zdrojové poznámky vlastně zpracovávat?

Po letech poznámkování jsem došla k tomu, že to hlavní, co ke spolehlivému a správnému zpracování zdrojových poznámek potřebuju je pouze jedna jediná otázka.

Fakt.

A ta otázka zní: „Proč?“.

Ano. Jen tohle slovo.

Dobře no, trochu kontextu by to asi chtělo. Tak tedy plné znění této otázky je: „PROČ jsem si tuhle poznámku vlastně zapsala?“

Možná jste teď zklamaní, že jsem neodhalila žádný tajný trik. Jenže jak to tak bývá, to nejjednodušší řešení problémů bývá zpravidla i to nejlepší. Když si totiž na tuhle otázku opravdu poctivě odpovíte, najednou bude jasnější, co s danou zdrojovou poznámkou máte dál dělat.

Když se totiž ptáte „Jak mám zpracovat tuhle poznámku?“ těžko najdete dobrou odpověď.

Když se ale zeptáte: „Jak ji mám zpracovat, abych… [vložte svůj záměr]“, už se začne nabízet určitý směr.

Chcete příklad?

To byla řečnická otázka.

Příklad 1: zdrojová poznámka z kurzu Ship 30 for 30

Před několika měsíci jsem začala studovat online kurz Ship 30 for 30.

Chtěla jsem se zlepšit v psaní. Mít totiž v hlavě myšlenky, které věřím, že by mohly pomoci ostatním, je fajn, ale pokud je nedokážu prodat a obléct do sexy kabátku, tak ve finále nepomůžu nikomu.

Jedna ze zdrojových poznámek, které jsem si udělala, vypadala takto:

❌ Proč jsem přešel na Substack
✅ Na Medium jsem psal 8 let – tady je důvod, proč jsem přešel na Substack

Druhý nadpis je lepší. Proč? Protože první neříká čtenáři, proč by ho měl zajímat můj názor. Pokud nejsem mega celebrita, kterou všichni znají, měla bych vysvětlit, proč jsem v daném tématu důvěryhodná.

Tak. A teď ta klíčová otázka: Proč jsem si tohle zapsala?

Protože chci tenhle princip mít na paměti, až budu sama tvořit nadpisy. „Na paměti“ to je to důležité slovní spojení. Mohla bych si totiž tuhle poznámku zpracovat do svého systému třeba tak, že bych si vytvořila checklist kroků, které bych měla projít při tvorbě nadpisu. Ale ze své zkušenosti už vím, že mám tendence takovýhle checklist během tvorby ignorovat. Mám pocit, že mě zdržuje. Já chci, aby se mi tenhle princip dostal pod kůži. Aby mi při psaní naskakoval automaticky.

Jakmile jsem si takto odpověděla, bylo mi hned jasné, jak si mám tuhle poznámku zpracovat — vyrobila jsem si z ní paměťovou poznámku a uložila ji do aplikace Anki. Vypadala následovně…

Přední strana poznámky:

❌ Proč jsem přešel na Substack

✅ Na Medium jsem psal 8 let — tady je důvod, proč jsem přešel na Substack

Proč je druhý nadpis lepší?

Zadní strana poznámky:

Protože první neříká čtenáři, proč by ho měl zajímat můj názor. Pokud nejsem mega celebrita, kterou všichni znají, měla bych vysvětlit, proč jsem v daném tématu důvěryhodná.

Hotovo. Zpracováno. Aplikace Anki mi teď pomůže si tenhle princip spolehlivě zapamatovat.

Další příklad, prosím. 

Příklad 2: zdrojová poznámka z knihy Najděte si svého marťana

V knize Najděte si svého marťana: co jste vždycky chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli jsem si hned při čtení úvodu zvýraznila a později do zdrojových poznámek doslova přepsala tuto pasáž (dávám sem celý odstavec pro širší kontext):

Proč? Proč jsem si tohle zapsala?

Protože tohle jsou skvělé příklady konkrétních otázek, na které by mohl učitel hledat odpovědi pomocí své zettelkasten. Je to tedy příklad, který můžu použít, když budu někomu chtít ukázat, jak v zettelkasten vypadá přehledová poznámka nebo když budu chtít vysvětlit, proč si vlastně zettelkasten pořizovat.

Najednou mi tedy bylo jasné, jak tuto zdrojovou poznámku zpracovat — obohatím tím permanentní poznámky s názvy „přehledová poznámka“ a „důvody, proč si pořizovat zettelkasten“.

Mimochodem: tohle je poznámka, která vůbec nesouvisí s důvodem, proč jsem knihu četla (chtěla jsem zjistit, jak být dobrou mámou pro svou malou). Jak to ale tak bývá, při čtení narazíte vždy téměr jistě i na něco užitečného, co jste ale vůbec nehledali — a právě tady poznámkový systém ukazuje svou sílu, neboť nám tyto myšlenky pomáhá bezpečně uchovat pro budoucí použití.

A to je vše. Funguje to. Jen to teď potřebujete zavést do své poznámkovací praxe

Bude zpracování zdrojových poznámek ze začátku pomalé? Ano.

Budete při tom dělat chyby? Zcela určitě.

Ale čím dřív začnete, tím rychleji se propracujete do fáze, kdy to pro vás už bude rychlé a automatické.

Každý si totiž děláme poznámky stále o stejných věcech. Typově. Jinými slovy časem zjistíte, že těch odpovědí na otázku, proč si něco zapisujete, je typově vlastně jen pár. A jakmile najdete způsob, jak s jednotlivými typy poznámek naložit, už se ten proces pořád opakuje — a stává se rychlejší a jednodušší.

Tak co? Přišlo vám to užitečné? Tak si o tom napište (zdrojovou) poznámku.

Máte?

A proč jste si ji vlastně zapsali? A co s ní tedy následně uděláte dál?

P.S. Líbil se vám tento článek?

Pak se vám budou líbit Tajemné nové poznámky — můj obsahový newsletter, kde najdete podobná témata i exkluzivní pohled pod kapotu mého poznámkového systému (alias mé poznámkové lodi).

Jednou měsíčně. V sobotu. Do 10 minut přečteno.

Připojte se k více než 1 000 poznámkářům, kteří už jsou součástí posádky. 🖖