Snažit se mít kompletní přehled o všech svých nápadech, projektech a znalostech je obtížností srovnatelné s naháněním stáda koček. Nikdy nedělají přesně to, co po nich chceme a kdy to po nich chceme. Ať už používáme jakýkoliv systém organizace, náš poznámkový systém byl, je a vždy bude živoucím nezkrotitelným organismem.
Vezměme si třeba metodu Zettelkasten. Svatým grálem jsou zde permanentní poznámky. PER-MA-NENT-NÍ. Uh, sounds kinda serious, right? Úplně bych se bála nějakou permanentní poznámku napsat. Možná právě proto jim spousta lidí přezdívá jinak? Jenže permanentní poznámky ≠ neměnné poznámky. Permanentní poznámky = permanentně (nepřetržitě) užitečné poznámky.
Stejně jako se postupem času vyvíjejí naše znalosti, měly by se vyvíjet i naše poznámky. Pište nedokonalé poznámky! Jakmile se k nim ale v budoucnu vrátíte, zanechte je po sobě v trošičku učesanějším stavu, než ve kterém jste je našli.
K vylepšování poznámek můžete přistoupit dvěma způsoby:
Při just-in-time přístupu poznámce budete věnovat energii až ve chvíli, kdy se ji chystáte použít. Zastáncem tohoto přístupu je například světový guru produktivity Tiago Forte.
Pokud budete poznámky upravovat přístupem just-in-case, pak si budete cíleně vyhrazovat čas, během kterého své poznámky vylepšíte pro možné budoucí využití. Co když je ale nikdy nepoužijete? Není taková úprava pak ztráta času? Hmm. To mi připomíná přístup shora dolů. Z nebe spadne projekt a já teprve poté hledám poznámky, které bych mohla využít.
Přístup zdola nahoru začíná od poznámek. Projekty vznikají organicky na základě toho, jaké poznámky už jsou zralé.
Osobně v Roam Research používám Serendipity plugin, který mi každý den na daily page vygeneruje jednu náhodnou (permanentní) poznámku. Tu v daný den trošičku vylepším. A čas sklizně dané poznámky je tak zase o kousek blíž.
Pište nedokonalé poznámky, ale vždy když na ně znovu narazíte, o chlup je vylepšete.