Tajemné nové poznámky. Cože? Ještě jste o nich neslyšeli? Je to můj obsahový newsletter, ve kterém vás naučím, jak s pomocí poznámek můžete zkrotit informační chaos, stát se organizovanými a díky tomu si usnadnit život a zefektivnit svůj profesní i osobní růst. Posílám ho vždy v sobotu jednou za 14 dní. A odebírá ho už více než 700 poznámkářů. Přidáte se?
Konec první epizody. V českém znění hráli: Tiago Forte, PARA, až příliš mnoho Star Wars memes…
Ups. Pardon. Omylem jsem pustila konec předchozího dílu. Next episode, please.
Před dávnými časy, v předaleké poznámkové galaxii…
[ 🎵 STAR WARS MAIN THEME STARTS PLAYING IN THE BACKGROUND ]
Válka mezi poznámkovými systémy zettelkasten a PARA zuří v nekonečných digitálních územích. Poznámkářky a poznámkáři se snaží najít optimální přístup k organizaci svých myšlenek a informací. Mnozí se podvolují principům zettelkasten a asociativně propojují své poznámky jako pavouk síť. Odpůrci se však přiklání k metodě PARA, která klade důraz na hierarchii a organizaci informací do složek.
Tímto začíná osudový střet mezi příznivci systému zettelkasten a zastánci PARA. Během této bitvy se utkají dvě různé filozofie organizace informací. A svět poznámkování se ocitne na pokraji rozhodnutí…
… PARA, nebo zettelkasten?
Záběr kamery se pomalu posouvá k jedné z planet poznámkového kvadrantu. Místu onoho osudového střetu. Celá scéna je velmi násilná. Pro nezletilé nevhodná. Poznámky i zvýrazňovače lítají vzduchem. Trvá to přesně 16 minut. Pak následují ještě asi dvě hodiny děje, kterým vás ale nebudu zdržovat. Přeskočím rovnou na konec.
[ ⏩ EPIC FAST FORWARD ]
Po dlouhých bojích nachází příznivci systému zettelkasten a zastánci PARA smír a spojují své síly pod záštitou jednoho poznámkového systému.
[ ⏸️ PAUSE ]
Tady se zastavíme. O tomhle chci mluvit. O myšlence, že si mezi poznámkovými systémy PARA a zettelkasten nemusíme volit, ale že je možné tyto dva systémy provozovat současně.
Dobře. Ale ještě předtím vám povím, o čem dnes mluvit nebudu. O dvou věcech:
Pro účely následujících odstavců budu předpokládat, že oba poznámkové systémy znáte, líbí se vám a rádi byste je skloubili dohromady. Jinými slovy vás zajímá, čemu se rovná PARA plus zettelkasten.
V pohodě?
Tak jdeme na to.
Nejprve typické řešení. Intuitivní řešení. První řešení, které napadne většinu poznámkářů a které jsem kdysi vyzkoušela i já. Vypadá takto…
PARAZ. Se Z. Neplést prosím s ParaS, to je houbový Pokémon.
(V mé hlavě to znělo vtipněji.)
Jak na obrázku výše naznačuji, zettelkasten a PARA je možné zkombinovat tak, že tyto systémy dáte jakoby za sebe. Tedy máte ve svém poznámkovém systému 4 hlavní PARA složky: Projekty (Projects), Oblasti (Areas), Zdroje (Resources) a Archivy (Archives). Uvnitř pak máte podsložky — jednu pro každý projekt, oblast, zdroj a položku v archivu. A vedle… Vedle toho máte složku zettelkasten, ve které propojujete poznámky asociativně do sítě.
PARAZ ale není jediné možné řešení rovnice PARA + zettelkasten. A není dokonce ani to nejlepší.
Můj poznámkový systém se přestal zadrhávat a rozjel se jako dobře namazaný stroj až ve chvíli, kdy mi docvaklo, že PARA a zettelkasten nejsou součástky, které se skládají ZA sebe. Jsou to součástky, které se skládají (pozor, plot twist) DO sebe.
Dalo by se říct, že PARA je takový předchůdce zettelkasten.
PARA: „I am your father.“
zettelkasten:
No dobře. Tak dramatický vztah těchto dvou systémů zase není.
Pojďme ho prozkoumat.
Osobně zettelkasten vnímám jako jeden z možných způsobů, jak realizovat (implementovat) třetí komponentu PARA. Tedy Resources (Zdroje).
V jednom odstavci rychle připomenu, co to ty Resources jsou.
Jedná se o složku, ve které máte uloženy poznámky k tématům, ve kterých se nachytřujete. Své výpisky, chcete-li. Platí, že co téma, to podsložka. Můžete tu tak najít třeba podsložky s názvy grafický design, zahradničení, návrh webu, japonská kuchyně, fotografování nebo poznámkování. V každé podsložce pak máte seznam poznámek relevantních k danému tématu.
Složky témat. Seznam poznámek. Hodně lidí si s tímhle vystačí a nepotřebuje nic sofistikovanějšího.
Jenže.
Pak jsme tady my. Poznámkářky a poznámkáři, kteří vnímají nevýhody organizování znalostí do složek. Temnou stranu chlívečkování. Připomenu dvě z hlavních nevýhod.
Zaprvé. Čím více poznámek k danému tématu máme, tím nepřehlednější seznam je a tím méně užitečnější pro nás poznámky v něm jsou. Pokud začneme zavádět podsložky a podkategorie, abychom seznam rozmělnili, jen posouváme problém o úroveň níže.
Zadruhé. Způsob jakým znalosti organizujeme se s časem mění. Jakmile do určité oblasti více pronikneme, začneme mít i jiný pohled na to, jak bychom znalosti v ní organizovali. U organizování do složek se to projeví tím, že máme po čase chuť to celé předělat a začít od začátku. Organizace znalostí by tedy neměla být fixní, ale měla by umožňovat tento přirozený vývoj. A právě o tom je…
… zettelkasten. V tomto systému žijí všechny poznámky na jednom místě a jsou vzájemně propojené pomocí odkazů. Asociativně. Stejně jako znalosti organizujeme ve své hlavě.
Zettelkasten a komponenta Resources v PARA tedy řeší stejný problém — organizaci znalostí. Pokud nám složky přestanou pro organizaci vyhovovat, pak místo nich do Resources zapojíme organizaci dle zettelkasten.
Jednoduché. Plug and play.
A ani tomu nemusíte říkat PAZA, ale furt PARA. Hlavní je, že obsah třetí komponenty budete organizovat na principech zettelkasten. Do sítě. Ne do složek.
Mimo svou hlavní zettelkasten si ještě v Resources můžete držet i zettelkasten bibliografickou. Což je v podstatě seznam informačních zdrojů a vašich poznámek z nich. Tak to dělám i já.
Shrnuto a podrženo. V otázce „Mám si vybrat PARA, nebo zettelkasten?“ doporučuji následující postup.
Haló? Dočetl někdo až sem? Napište mi do komentáře. Hailing frequencies are open. Dejte mi třeba vědět, co vás při čtení článku napadlo. Nebo mi jen napište ahoj. Těším se. 💛
Na skloubení obou systémů jsem šel trochu jinak.
Jako první jsem narazil na systém PARA, který jsem si zavedl v aplikaci uPad, což se vzhledem k některým funkcím této aplikace nakonec neukázalo jako příliš dobrý nápad, zvláště když jsem objevil Zettelkasten a rozhodl se naučit se je používat.
Následně jsem přešel na Zettlr, zatnul zuby a přestěhoval dosavadní poznámky. Složky pro Zettlr jsem si opět založil podle PARA a začal vymýšlet, co dál.
Primárně mi šlo o to, abych nic neztratil, což jde v Zettelkasten docela těžko bez indexových poznámek, které jsem ale docela líný psát. Další věc je ta, že občas při výzkumu najdu věc a nevím jak bych ji zaindexoval (a zároveň jsem prostě zvyklý ze své předpoznámkové éry zakládat nové složky), takže jsem zůstal u systému složek. V ten okamžik zůstalo vymyslet co se Zettelkasten. Rozhodl jsem se nakonec pro dvojí implementaci. Zettlr pojmenovává soubory podle databa času vytvoření a na základě jejich jména na ně umí dělat odkazy, až už jsou v systému složek kdekoli. Velmi užitečná funkce, mikochodem. První úroveň tedy byla zřejmá: budi vytvářet .md soubory a pak je propojovat podle jejich jména. Zároveň si můžu nechat svoje složky, protože se odkazy nerozbijí.
Druhá úroveň imolementace pak spočívá v mém systému v tom, že poznámkám v jednotlivých složkách přiřadím číselně-abecední kód jako v Zettelkasten, abych mohl řadit myšlenky za sebe. V každé složce začínám od jedničky, takže tohle je další změna proti Luhmannově systému.
Zatím jsem s tímto řešením docela spokojený a myslím, že kombinuje přednosti obou systémů.
Moc díky za inspirativní komentář 🙂 Bylo pro mě velmi zajímavé přečíst si, jak PARA s zettelkasten kombinujete vy. Opravdu zajímavé. Je super, že jste objevil způsob, který Vám vyhovuje. Sama vím, jak skvělý pocit to je 🙂 Věřím, že Váš komentář bude užitečný i pro ostatní. Ještě jednou díky za něj. Mějte se moc krásně a ať Vám to poznámkuje 🙂