„Bylo by zavádějící chápat Luhmannovu zettelkasten jen jako osobní wikipedii nebo papírovou databázi. Mají sice hodně společného, ale jedinečnost Luhmannova systému spočívá právě v detailech, v nichž se od nich liší.“
Tuto pasáž najdete v knize Jak si dělat chytré poznámky.
A já si tehdy při čtení řekla: „Wow, to mě zajímá!“
Jenže ouha. Kniha už na téma wiki vs. zettelkasten nic moc dalšího neprozradila. Tahle krátká poznámka mi tak dala do hlavy víc otázek než odpovědí:
Než jsem došla k uspokojivým odpovědím na tyhle otázky, uběhlo několik let. Dovedly mě k nim nakonec především až moje vlastní zkušenosti s budováním poznámkového systému a taky diskuze se Sönkem, autorem knihy, když jsem měla to štěstí s ním spolupracovat.
Dnes už mám jasno v pěti rozdílech mezi těmito dvěma systémy. Rozdělila bych je na dvě kategorie:
O každém z rozdílů bych toho mohla napsat hodně, takže abych vás nezavalila, vybrala jsem si pro dnešní článek jen jeden. Podle mě ten nejdůležitější…
… účel, ke kterému nám wiki a zettelkasten slouží.
Představte si, že jste průzkumník, který se vydává do neznámé krajiny.
Máte?
Pro některé části této krajiny existují starší mapy a záznamy, které při průzkumu můžete použít. Jenže jsou děravé, plné slepých míst. A právě to je váš cíl: vydat se odvážně tam, kam se ještě žádný průzkumník nevydal. Doplnit prázdná místa v mapách a opravit, co bylo zakresleno či zapsáno špatně.
Po cestě si zaznamenáváte všechno, co vám může pomoci:
Postupně tak tvoříte mapu a průvodce, který nepomáhá jen vám, ale i dalším průzkumníkům a cestovatelům po této krajině. Díky vám se už nikdo nemusí ztrácet tam, kde jste byli vy.
A tady se dostáváme k pointě: tohle je přesně role zettelkasten.
Je to podpůrný poznámkový systém pro průzkumníky — lidi, kteří chtějí zkoumat nezodpovězené otázky, řešit zatím nevyřešené problémy a přispívat něčím vlastním.
Zettelkasten nám pomáhá organizovat otázky, hypotézy, pozorování i znalosti — jak ty z externích nachytřovacích zdrojů, tak (a to především) naše vlastní. Propojuje je a uchovává tak, abychom se k nim mohli vracet a stavět na nich dál. Díky tomu můžeme s jistotou postupovat hlouběji a hlouběji do neprobádaných vod.
Hlavní cíl je tedy jasný: zettelkasten má svého uživatele dovést k publikaci.
Krátká odpověď: zettelkasten můžete používat i tehdy, když je vaším cílem „jen“ osobní či profesní růst.
Ale…
Za mě je to trochu jako ptát se: Můžu se něco naučit, aniž bych to učil ostatní?
Asi už jste slyšeli, že jedna z nejlepších metod učení je právě učení druhých. Protože když se chystáte něco vysvětlit, vaše hlava najednou jede na plné obrátky: „Co když se zeptají na tohle? Co když budou chtít vědět, co se stane, když…?“
Vzpomínám si, jak jsem začínala učit na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze. Z daného předmětu jsem sice sama měla A, ale doopravdy jsem látce porozuměla opravdu až tehdy, když jsem se připravovala na výuku. Najednou jsem se nořila do detailů, které mi předtím unikaly. Velkou motivací mi tehdy byl obyčejný strach ze ztrapnění, že na něco, co se mě studenti zeptají, nebudu znát odpověď.
Učení druhých je tak asi ta nejpreciznější cesta k vlastnímu učení, kterou se můžete vydat. Ale není to jediná cesta. Existují i jiné metody, které vás dokážou posunout a pomohou vám růst (osobně i profesně).
A podobné je to za mě i s zettelkasten.
Můžete si tento systém vést i bez ambicí něco publikovat. Jenže je to trochu jako kdybyste se učili stylem „učím ostatní,“ a přitom sami věděli, že ve skutečnosti nic učit nechcete. Tvrdá disciplína bez vnitřní motivace dlouho nevydrží.
Jinými slovy vedení zettelkasten je pracné a časově náročné a pokud nemáte dostatečnou motivaci (publikaci), tak hrozí velké riziko, že to po čase vzdáte. Člověk je tvor líný — a proč vynakládat tolik energie tam, kde by pro vaše účely stačil jednodušší přístup?
A tak se nabízí otázka: Jaká je tedy alternativa k zettelkasten, Eliško? Co když chci poznatky pro sebe, nechci nic publikovat, a bojím se, že bych tak u zettelkasten nevydržel(a)?
Odpověď je jednoduchá: pak vám obvykle stačí wiki.
Představte si, že se znovu vydáváte do krajiny, která je pro vás neznámá.
Tentokrát ale nejdete s cílem opravovat staré mapy nebo doplňovat prázdná místa. Nemáte mindset průzkumníka. Jdete spíš jako cestovatel. Chcete si krajinu za pomoci existujících map a průvodců projít, poznat ji a pochopit, ale bez ambice tvořit mapy a průvodce vlastní.
A právě tady nepotřebujete zettelkasten, ale stačí vám osobní wiki.
Pro mě je wiki hlavně místem pro sběr informací z nachytřovacích zdrojů. Píšu si sem shrnutí toho, co jsem četla, co mě zaujalo nebo co by se mi mohlo někdy hodit. Poznámky jsou ideálně mými slovy, ale cílem není rozvíjet nové myšlenky. Cílem je porozumět a mít přehled, abych se k poznatkům mohla kdykoli vrátit.
Možná si říkáte, že stejnou službu udělají i prosté výpisky — přečtu knihu, vytvořím si k ní poznámku nebo dokument, zapíšu si, co jsem z ní získala, a to samé udělám pro další video nebo článek.
Jenže taková organizace znalostí má své nevýhody.
Za prvé, když chcete něco zpětně najít, musíte si vybavit zdroj, ve kterém to bylo. Je to jako kdybyste si třídili oblečení podle obchodů, ve kterých jste ho koupili.
Za druhé, představte si, že o jedné myšlence čtete ve třech různých zdrojích, pak ji ještě probíráte s kolegou a nakonec vás k tomu napadne něco vlastního. Kam to všechno zapíšete?
Řešením obou nevýhod jsou myšlenkově orientované poznámky — podobně jako v zettelkasten. Jenže wiki s nimi pracuje trochu jinak. Jednodušeji. To už je ale téma technických rozdílů (syntaktických), kterým se budu věnovat jindy. (Pokud vás to ale zajímá hned, na konci připojím i řešení pro nedočkavé.)
Závěrem: osobní wiki si budujeme hlavně proto, abychom porozuměli existujícím znalostem a měli je bezpečně uložené.
Nejde o prozkoumávání neprobádaného.
Jde „jen“ o rozšiřování našeho osobního poznání.
Zettelkasten je pro vás, pokud se chcete do tématu ponořit naplno.
Toužíte mu porozumět do hloubky, vybudovat si v něm expertízu, hledat nové souvislosti, klást si otázky a hlavně (!) přispět něčím vlastním. Vznikají pak poznámky psané vašimi slovy: úvahy, hypotézy, nápady, propojení. Kolekce znalostí, která odráží vaše myšlení a pomáhá vám bádat.
Osobní wiki je naopak ideální, pokud chcete mít přehled a porozumět existujícím znalostem. Její „potravou“ jsou hlavně externí nachytřovací zdroje: knihy, kurzy, články, podcasty…
Když se podíváte do zettelkasten, uvidíte především odraz sebe a svého přemýšlení.
Když se podíváte do wiki, najdete hlavně myšlenky druhých, které jste si přetavili do přehledu pro sebe.
Nebo řečeno obrazně:
(Mimochodem, kamerový systém ESS Roamterprise zachytil konkrétní ukázky mé wiki i zettelkasten. Chcete vidět, jak je skutečně používám? Čtěte dál. 👇)
Zaujal vás obsah tohoto článku a rádi byste se do tématu wiki vs. zettelkasten ponořili hlouběji?
Pak vám doporučuji shlédnout exkluzivní záběry, které zachytil kamerový systém ESS Roamterprise.
Co na videu uvidíte:
Díky videu pochopíte rozdíl mezi těmito poznámkovými systémy ještě lépe a možná vás inspiruje k vytvoření nebo reorganizaci toho vlastního.
Jedná se o autentický záznam mé práce a to včetně nedokonalých a rozpracovaných poznámek. Žádné uměle připravené příklady nebo upravené záběry, ale skutečný systém v procesu tvorby a neustálého vývoje. Přesně takový, jaký je můj poznámkový systém doopravdy.
Pro přístup k tomuto záznamu klikněte zde.
Pak se vám budou líbit Tajemné nové poznámky — můj obsahový newsletter, kde najdete podobná témata i exkluzivní pohled pod kapotu mého poznámkového systému (alias mé poznámkové lodi).
Jednou měsíčně. V sobotu. Do 10 minut přečteno.
Připojte se k více než 1 000 poznámkářům, kteří už jsou součástí posádky. 🖖