Biblio poznámky nebo také bibliografické poznámky či po anglicku literature notes jsou poznámky o nachytřovacím zdroji. Zachycují obsah samotného zdroje – shrnují, co autor skutečně říká, často vlastními slovy (formou parafráze). Typicky odpovídají na otázku: „Co se v tom zdroji píše?“

Tyto poznámky jsou součástí systému zettelkasten. 

Tento pojem zavedl Sönke Ahrens ve své knize Jak si dělat chytré poznámky. 

Nahodilé nachytřování je spontánní, nesystematický přístup k získávání znalostí.

V praxi to znamená, že člověk čte, poslouchá nebo sleduje různé nachytřovací zdroje, ale spoléhá hlavně na vlastní paměť. Poznámky si dělá jen občas, a když už, tak na různá místa – bez jasného systému a řádu.

Výsledek? Většina myšlenek a informací rychle mizí nebo se ztratí v záplavě nesourodých zápisků. Důležité poznatky snadno zapomenete, těžko je zpětně najdete a využití znalostí v praxi je spíš náhoda než záměr. To vše často vede k frustraci a pocitu, že se člověk nachytřuje do ztracena.

Opakem nahodilého nachytřování je strategické nachytřování. 

Nachytřovací bible jsou speciální kategorie nachytřovacích knih, ke kterým se vyplatí opakovaně vracet.

Jsou to knihy, které v sobě mají víc vrstev – při každém dalším čtení v nich objevíte něco nového a posunete své pochopení o úroveň dál. Na rozdíl od knih, které si stačí jen prolistovat, nebo těch, které vám dají vše podstatné na první přečtení, nachytřovací bible zrají s vámi. Při prvním čtení v nich často vidíme jen základní myšlenky, protože máme plnou hlavu nových pojmů a souvislostí. Jakmile se ke knize vrátíte později, začnou na vás „vyskakovat“ další úrovně detailů, nové souvislosti a hlubší vhledy.

Poznáte je i podle toho, že po dočtení ve vás hlodá pocit, že vám ještě něco uniklo – a kniha vás svádí otevřít ji znovu.

Příkladem mé nachytřovací bible je kniha Jak číst knihu (How to Read a Book).

Stav, kdy máte dostatek času a prostoru na smysluplné zpracování vybraných nachytřovacích zdrojů, které odpovídají vašim aktuálním otázkám, potřebám a zájmům.

Opakem nachytřovacího blahobytu je nachytřovací chudoba.

Pocit, že máte až příliš mnoho nachytřovacích zdrojů, které byste chtěli projít, ale zoufale málo času a prostoru na jejich smysluplné zpracování.

Opakem nachytřovací chudoby je nachytřovací blahobyt.

Nachytřovací zdroj je jakýkoli externí nebo interní podnět, ze kterého čerpáte nové poznatky, myšlenky nebo inspiraci pro svůj rozvoj, učení nebo práci. Může jít o klasické informační zdroje jako jsou knihy, články, podcasty, videa či kurzy, ale i o vlastní prožitky, nápady nebo rozhovory s ostatními lidmi.

Strategické nachytřování je systematický, vědomý způsob práce se znalostmi.

Jeho základem je poznámkový systém, který slouží jako „druhý mozek“. Díky němu dokážete porozumět a zpracovat to podstatné z jakéhokoliv nachytřovacího zdroje. Zapamatujete si, co potřebujete. Aplikujete, co chcete aplikovat. A všechno ostatní uložíte tak, že kdykoli v budoucnu spolehlivě najdete a využijete přesně to, co potřebujete.

Strategické nachytřování proměňuje nahodilé sbírání informací v užitečné znalosti, které skutečně slouží vašim cílům – ať už jde o učení, práci nebo kreativní tvorbu. Výsledek? Klid, spokojenost a pocit skutečného pokroku.

Strategické nachytřování je opakem nahodilého nachytřování. 

Když mluvím o systému, mám na mysli skupinu různých částí (komponent), které jsou spolu propojené tak, aby něco dokázaly.

Důležité je, že tyto části nejsou samostatné – jsou nějak propojené, takže tvoří jeden celek.

Představte si třeba družstvo famfrpálu (viděli jste Harryho Pottera, ne?). Mezi komponenty tohoto systému patří hráči, trenéři, hřiště, míče (potlouky, camrál, zlatonka). Propojení jsou potom například pravidla hry, strategie trenéra, komunikace mezi hráči, pravidla „fyziky“ ovlivňující pohyb hráčů na létajících koštětech a pohyb míčů. A účelem systému je vyhrát zápas.

Komponenty systému mohou být hmatatelné i nehmotné, živé i neživé. V kontextu poznámkových systémů je komponentou například poznámková aplikace, kterou používáte, nebo váš poznámkový inbox.  

Propojení v systémech jsou vztahy, které drží komponenty systému pohromadě. Já si pod propojeními v případě poznámkových systémů představuji procesy, algoritmy, postupy, rituály, návyky, praxe, principy, mindsety, mentální modely, konvence či pravidla.

Systémy můžou být i složitější a často se skládat z menších podsystémů. Třeba v oblasti osobního managementu vnímám systém pro správu osobních informací (personal information management) jako nadřazený, který obsahuje jako podsystémy systém pro správu osobních znalostí (personal knowledge management) a systém pro správu osobního času (personal time management).

Pro podrobnější rozbor pojmu „systém“ doporučuji přečíst můj článek: Systems, systems everywhere.

Zdrojové poznámky definuji jako poznámky, které si vytváříme při čtení, sledování nebo poslechu nějakého nachytřovacího zdroje – například knihy, článku, podcastu nebo kurzu. Pomáhají nám zachytit klíčové myšlenky a zároveň rozvíjet vlastní úvahy nad tím, co právě konzumujeme.

Zdrojové poznámky jsou dvou typů: 

• Poznámky o zdroji (viz také biblio poznámky), které zachycují obsah samotného zdroje – shrnují, co autor skutečně říká, často vlastními slovy (formou parafráze). Typicky odpovídají na otázku: „Co se v tom zdroji píše?“
• Vlastní komentáře a reakce, které zaznamenávají naše postřehy, otázky, asociace, pochybnosti nebo nápady, které nás při čtení napadnou. Odpovídají spíše na otázku: „Co mě u toho napadá?“

Zettelkasten (slovíčko z němčiny, které lze přeložit jako „kartotéka“) je metoda poznámkování, která vznikla v akademickém prostředí.

Proslavil ji německý sociolog Niklas Luhmann, který pomocí své zettelkasten napsal přes 70 knih a tisíce článků.

Základní myšlenka je jednoduchá: Místo dlouhých lineárních zápisků vytváříte jednotlivé poznámky (kterým se říká permanentní), kde se každá věnuje jedné myšlence, konceptu nebo otázce.

Každá poznámká má unikátní identifikátor a je propojena s dalšími relevantními poznámkami.

Metodu zettelkasten zpopularizoval především Sönke Ahrens ve své knize Jak si dělat chytré poznámky.

Zettelkasten si můžete vést v papírové podobě i digitálně (v poznámkových aplikacích jako je například Roam Research, Obsidian, Zettlr nebo Logseq).

Pokud vás tato metoda zaujala a rádi byste se o ní dozvěděli více, pokračujte mým článkem: Čím víc čtete, tím víc zapomínáte? Začněte si dělat chytré poznámky.