Implementujeme digitální zettelkasten (3. část): Roamkasten

„Dělám to správně?“ Otázka, která je při budování digitální zettelkasten mým warpovým pohonem i kryptonitem zároveň.

Neustálá reflexe nad správností mé implementace mi na jednu stranu dodává energii a motivaci jej neustále posouvat a zlepšovat. Na stranu druhou ale čas od času způsobí, že našlápnu emocionální minu, a spustím tak vír pochybností, kvůli kterému nejsem schopná napsat jedinou poznámku i několik dní.

I won’t lie to you. Udržet balanc mezi zdravou a zdravotně závadnou úrovní pochybností při budování digitální zettelkasten pro vás může být stejně obtížné jako chůze po laně nataženého mezi mrakodrapy.

Co ale znamená implementovat digitální zettelkasten správně? Stačí se podívat na internet a do pár minut budete mít tolik návodů, že vám k jejich spočítání prsty na rukou (ani nohou) stačit nebudou. Dnešní digitální implementace sdílejí ovšem zásadní problém — chybějící proof of success. Žádná z popisovaných realizací tu s námi není dost dlouho na to, aby svou funkčnost mohla prokázat oslnivým seznamem úspěšných publikací a projektů, ke kterým svým uživatelům pomohla. Alespoň ne tak fascinujícím seznamem, jakým se může chlubit zettelkasten Niklase Luhmanna1Sönke Ahrens ve své knize Jak si dělat chytré poznámky na str. 37–38 píše: „Během […] třiceti let publikoval [Niklas Luhmann] padesát osm knih a stovky článků, překlady nepočítaje. Mnohé z nich se v příslušných oborech staly klasikou.“.

To, že neexistuje zaručený návod jak implementovat digitální zettelkasten, je na jednu stranu děsně frustrující. Na stranu druhou je to ale osvobozující. Pobízí nás to totiž k experimentování.

Jen málokdy nám bude čisté zkopírování přístupu někoho jiného vyhovovat stoprocentně. Spíš to pro nás bude jako nosit oblek, který byl ušit pro někoho jiného. Nejsme sice nahatí, ale sem tam nás to tahá, kouše a necítíme se v něm být sami sebou. Někteří lidé ale na základě této zkušenosti usoudí, že zettelkasten není pro ně. A to je škoda. Zakazuji vám nechat se svým poznámkovým systémem kousat a škrábat! Přešívejte svou zettelkasten do té doby, dokud vám nepadne jako ulitá. Enough said? Enough said.

Nyní mohu s klidným svědomím přispět do vašeho arzenálu inspirací ukázkou svou. Ano. Čtete správně! Konečně jste v sérii o implementaci digitální zettelkasten dorazili do bodu, kdy vám Eliška ukáže svou implementaci v aplikaci Roam Research. Uznávám, že jsem se po cestě trochu vykecávala, ale na svou obranu musím říct, že jsem povoláním teoretička.

Vítám vás po dvanácti měsících a jedné dokončené disertační práci zpět v naší cestě za implementací digitální zettelkasten.

Počkat, počkat. To už tady bylo. Pro tenhle článek to chce něco nového!

To je ono!

Grab some imaginary popcorn, zavřete dveře a nechte se inspirovat mou ukázkou implementace vy-víte-čeho.

Co zdroj 📕, to stránka blok

V úvodu naší hodiny „Čarujeme s poznámkami“ vám ukážu, jak v Roamu pracuji s informačními zdroji.

Médium informací nehraje při mém zpracování do zettelkasten téměř žádnou roli. Je jedno, jestli zpracovávám knihu, podcast nebo je mým zdrojem informací nejmenovaný profesor lektvarů na Škole čar a kouzel v Bradavicích. Pro zjednodušení se ale v tomto článku zaměřím primárně na zdroje textové, konkrétně knihy, a drobnými odchylkami spojenými se zpracováním ostatních typů zdrojů vás budu zatěžovat jindy.

Co se zpracování informačních zdrojů týká, většina lidí má, co jsem tak viděla, pro každý z nich vytvořenou samostatnou stránku. Výpisky z knihy „Jak si dělat chytré poznámky“ by tak měli uložené na stránce pojmenované například „Kniha/Jak si dělat chytré poznámky“. Nebo pokud je daný člověk akademik, pak by si stránku pravděpodobně pojmenoval citačním klíčem, například ve tvaru „@AhrensPoznámky2013“.

V mé implementaci mají zdroje podobu bloku, nikoliv stránky. Tyto bloky žijí společně na stránce zvané 🧲 Collector. Mrkněte na obrázek 1.

Obrázek 1. Na stránce 🧲 Collector sdružuji všechny informační zdroje, které právě konzumuji, nebo jsem již dokonzumovala. Každý zdroj má podobu samostatného bloku.

Na tomto místě vás budu muset požádat o trpělivost. Důvod, proč používám bloky namísto stránek, bude totiž zřejmý až ve chvíli, kdy začneme tvořit permanentní poznámky. Ještě předtím s vámi chci ale stránku 🧲 Collector prozkoumat podrobněji.

U zdrojů 📚 rozlišuji čtyři úrovně zpracování

Jak jste si na obrázku 1 mohli všimnout, zdroje dělím do čtyř kategorií podle úrovně jejich zpracování:

  • 1 | reading
  • 2 | literature + fleeting notes
  • 3 | permanent + running notes
  • 4 | collected

Pod první kategorií se ukrývají zdroje rozkonzumované (ještě jsem je nepřečetla, nedokoukala či nedoposlouchala). Jakmile však zdroj zkonzumuji, přesunu jemu odpovídající blok ve svém procesu zpracování dále: do kategorie druhé a následně třetí. (This is where the real magic happens, by the way.) A konečně. Pro zdroje, které jsem již plně zpracovala, mám vyhrazenou kategorii čtvrtou.

Vezměme si například knihu. Kniha nejprve podstoupí první úroveň zpracování, na jejímž konci získám seznam pasáží, které se mnou při četbě rezonovaly, obohacených o případné letmé poznámky. Tyto pasáže jsou vstupem pro následující druhou fázi. Zde pasáže procházím, promazávám a začišťuji. Také je obohacuji o biblio poznámky a případně dále rozvíjím k nim připojené poznámky letmé. Teprve ve třetí fázi se cíleně zamýšlím, jak by informace z této knihy mohly obohatit mou zettelkasten.

Ne všechny informace, které si chci uchovat, se však do zettelkasten hodí. Poznámkám obsahujícím takovéto informace říkám running notes.

Running notes jsou poznámky, které mi pomáhají udržet v chodu každodenní věci. Česky bych tenhle typ poznámek nazvala provozní nebo operativní. Ukládám tímto způsobem například různé návody, seznamy, checklisty, procesy a informace, které by se mi někdy v budoucnu mohly hodit — jako třeba online mapu toalet. (Už je vám jasné, proč se mi takovéto poznámky nechce ukládat do zettelkasten?)

Ještě než se posuneme dále, tak musím podotknout, že ne každý zdroj prochází striktně jednotlivými fázemi přesně tak, jak jsem výše popsala. U některých náročnějších zdrojů například spojuji fázi první a druhou dohromady. Občas si také udělám permanentní poznámku ze zdroje, který jsem ještě celý nezkonzumovala. U hodně krátkých zdrojů zase třeba přeskočím fázi druhou a rovnou vyrobím poznámky permanentí (či provozní). Proces, který zde popisuji, ale dodržuji tak v 91 % případů.

Možná vám při pohledu na obrázek 1 vrtalo hlavou, zdali má pořadí zdrojů uvedených pod první kategorií nějaký zvláštní význam. Odpověď zní: Nemá. Jinak je tomu ale u kategorií zbývajících.

Zdroje v kategorii druhé a třetí řadím podle priority. Ta odpovídá výši urgence na Elišky škále s jak moc nutkavou potřebou se u daného zdroje potýkám při pomyšlení, že bych jej měla zpracovat do formy trvalejších poznámek. V jednu chvíli zpracovávám vždy jen jeden zdroj. Ten na prvním místě.

Zpracované zdroje v kategorii čtvrté řadím chronologicky. Na prvním místě je ten nejčerstvější, který jsem zpracovala jako poslední, na druhém ten, který jsem zpracovala před tím prvním, a tak dále.

Pro zajímavost: Knih mám rozečtených zpravidla dvanáct, z toho jedenáct for betterment a jednu for entertainment. K číslu jedenáct jsem se dopracovala tak, že mám své zájmy rozdělené do tohoto počtu kategorií2Přesněji řečeno mám těch kategorií jen deset, ale z kategorie věnující se personal knowledge managementu mám vždy rozečtené knihy dvě.. Mít rozečtených více knih najednou mi přináší řadu benefitů: prokládané učení, rozložené učení a zvýšení počtu přečtených stránek denně — každý den sáhnu po té knize, na kterou mám zrovna náladu3V tomto jsem se inspirovala přístupem Luhmanna, který svou produktivitu připisoval kromě zettelkasten také svému stylu práce, kdy se věnoval jen tomu, na co měl zrovna chuť. Dokonce prý říkával: „Dělám jen to, co mi jde dobře od ruky. Píšu, jen když zrovna vím, jak na to. Jakmile zaváhám, nechám toho a jdu dělat něco jiného.“ (Tento citát pochází ze strany 40 z knihy Jak si dělat chytré poznámky.). Knihou pro entertainment bývá zpravidla fikce, aktuálně Fire and Blood.

S metadaty ✍️ to nepřeháním

Let’s zoom in na jeden z již zpracovaných zdrojů.

Existuje sto a jedna informace, které si u každého ze zdrojů můžeme ve svém poznámkovém systému ukládat. Kromě názvu se nabízí například jméno autora, rok vydání, tematické štítky, datum, kdy jsme daný zdroj zpracovávali, citační klíč a nebo seznam osob, které nám daný zdroj doporučily. Svůdné je volání kolektovací sirény. Zpravidla je pro nás ale z těchto metadat reálně užitečných jen pár.

Abychom pokušení sběru všech možných i nemožných metadat odolali, nemusíme si naštěstí zalepovat uši voskem a vázat ke stěžni. Postačí jednoduché obranné kouzlo…

Ne. Tohle kouzlo jsem nemyslela. Správně je to: Opravdu potřebuji sbírat tato metadata? Nebo jen můžu?

Vyzbrojena tímto obranným kouzlem, navrhla si Eliška seznam metadat, která eviduje u jednotlivých typů zdrojů. Jak to vypadá u knih ukazuje obrázek 2. Jmenovitě u nich udržuji následující informace:

  • Název, typ a autor. Název knihy je vždy uvozen předponou „Book/“. Díky tomu mohu daný blok z jiných částí mého grafu vyhledat rychleji, než kdybych zadávala pouze název. Za názvem pak následuje jméno autora ve formě odkazu na stránku. Stránky pro lidi si vytvářím dle konvence: „Příjmení, Jméno“.
  • Štítky. Opět zde máme typ zdroje, který v tomto případě slouží k filtrování. Ke stejnému účelu využívám i štítek tematický. Z estetických důvodů štítky umisťuji pod název knihy a nikoliv vedle. Seznam všech svých tematických štítků se snažím držet minimalistický.
  • Formát. Tohle se vám pravděpodobně hodit nebude, ale mně tato informace pomáhá, abych si jednu knihu nekoupila omylem vícekrát. (It might or might not have happened in the past.)
  • Odkazy. Ráda u knih měřím, jak dlouho mi trvalo je přečíst a zpracovat. (Am I weird?) Tato data si poctivě sbírám pomocí aplikace Clockify a odkaz na aktuální report mám u každé knihy uložen4V jednom ze svých příspěvků jsem psala o tom, jak dlouho mi zabralo přečíst a zpracovat knihu The Workshop Survival Guide: Twitter, Instagram, Facebook.. Kromě toho si ještě u každé knihy ukládám odkaz na její umístění v aplikaci Readwise.
Obrázek 2. U každé knihy zpravidla ukládám následující metadata: (1) typ zdroje (zde book), (2) název, (3) autor, (4) štítky, (5) formát a (6) odkazy.

U každé knihy mám pak kromě metadat výše uložené ještě poznámky z ní pocházející (jak ukazuje detailněji obrázek 3):

  • Poznámky (biblio a letmé). Jedná se o doslovné pasáže z příslušné knihy opatřené letmými a biblio poznámkami. K těmto poznámkách se za okamžik vrátíme a rozebereme si ji jejich podobu podrobněji.
  • Počítadlo (block references) vedle názvu knihy. Toto číslo udává, kolikrát jsem někde ve svém Roamu explicitně zmínila tuto knihu. Spoiler: Jsou tu po rozkliknutí vidět i všechny permanentní poznámky, které jsem na základě této knihy vytvořila. Na obrázku 3 vidíte počítadlo otevřené napravo v postranním panelu.
Obrázek 3. U každé knihy si ukládám doslovné pasáže z knihy opatřené biblio a letmými poznámkami. Také si zde mohu zobrazit seznam všech permanentních (a provozních) poznámek, které jsem si na základě této knihy vytvořila.

U knih si uchovávám všechny (within reason!) šťavnaté 🍊 pasáže a obohacuji je o biblio a letmé poznámky

Jak jsem slíbila, podíváme se nyní blíže na podobu biblio a letmých poznámek.

Biblio a letmé poznámky týkající se určité knihy, mám zpravidla pomocí zanoření propojené s příslušnou pasáží, ke které se vztahují. Těmto pasážím můžeme také říkat citáty, výstřižky nebo po anglicku highlighty (moje preferovaná varianta).

Vizuálně je každá letmá (fleeting) a biblio (literature) poznámka odlišená pomocí štítku #fleeting note#literature note. Pro tyto štítky mám v Roamu nastaven styl, který je vykresluje tak, jak jste mohli vidět na obrázku 3. (This is for purely no reason other than it would have been a missed opportunity.)

Přece jen si neodpustím ještě krátce připomenout trochu teorie, a to rozdíl mezi letmými a biblio poznámkami. Do biblio poznámky píšeme vlastními slovy shrnuté myšlenky ze zdroje (v mém případě z příslušného highlightu). Letmé poznámky pak zachycují vše ostatní, co nás k dané myšlence (highlightu) napadlo — například co nám to připomíná, kde by se to mohlo hodit, otázky, které na základě toho vyvstávají a podobně.

Jak jste si na obrázku 3 mohli dále všimnout, moje highlighty obsahují tučně zvýrazněné části. To má dva důvody:

  • snížení rizika sbírání citátů vytržených z kontextu a
  • urychlení vizuálního skenování.

Při čtení se mnou často zarezonuje jen malá část (třeba jedna věta). Pokud bych si ale uložila jen tu, riskovala bych, že by mi v budoucnosti nedával daný highlight smysl, nebo hůř, mohl by dávat jiný, než autor zamýšlel. Předcházet se tomu snažím tak, že si kromě rezonující části uložím i okolní kontext — nejčastěji odstavec, ve kterém se myšlenka nachází. Rezonující část v daném highlightu zvýrazním tučně.

Tučné zvýraznění klíčových částí v highlightech mi je umožňuje rychle prolétnout očima a připomenout si, co se zde nachází za myšlenky. Tenhle jednoduchý, ale užitečný fígl jsem okoukala od Tiaga Forteho, který procesu zahrnujícího tento krok říká postupná sumarizace (progressive summarization).

K rychlejší orientaci mezi highlighty mi kromě tučného zvýrazňování klíčových částí pomáhá také přesouvání pořadí highlightů a jejich sdružování do sekcí, jak jste ostatně mohli vidět už na obrázku 2. Vytváření sekcí mi navíc pomáhá udělat si nad myšlenkami v celé knize větší nadhled — mé seskupení myšlenek do sekcí zpravidla neodpovídá organizaci použité v knize.

„Accio kniha!“ vykřikla Eliška a klikla na kouzelný link vedle jednoho z highlightů. Do vteřinky nové okno v prohlížeči otevřelo se. Pak čtečka knih se spustila. A magické síly focus přesně na požadovaný highlight v příslušné knize nastavily…

… To není vystřižená scéna z Harryho Pottera. To fakt používám. A s realizací této funkce mi pomáhá aplikace Readwise, která ke každému highlightu pocházejícího ze zdroje, jenž jsem četla pomocí některé z podporovaných čteček, přidá takovýto odkaz. Ukázku můžete vidět na obrázku 4.

Obrázek 4. Highlighty mám díky aplikaci Readwise na jedno kliknutí provázané se zdrojem, ze kterého vzešly.

Mimochodem. Při sbírání highlightů se snažím krotit. Každý z nich je totiž úkolem pro mé budoucí já, neboť jedním z kroků v mém procesu zpracování knihy je ke každému highlightu připojit biblio a případně i letmou poznámku. Ale to už jsem vám říkala.

Co permanentní poznámka 🗒️, to stránka

Oko norka, harfy šum, proměň knihy v koblihy!

No. Kouzelnice (ani básnířka) ze mě asi nebude, ale naučit vás svůj způsob strukturování permanentních poznámek, to bych mohla.

Každá moje permanentní poznámka má podobu stránky. Ta má vždy stejnou strukturu, jejíž ukázku zachycuje obrázek 5. Konkrétně se každá má permanentní poznámka skládá z následujících částí:

  • Název. Permanentní poznámku pojmenovávám zpravidla jednou větou. Název formuluji tak, aby co nejlépe vystihoval obsah dané poznámky.
  • Štítek. Jediným blokem první úrovně na stránce permanentní poznámky je štítek #💎 Permanent notes. Účel tohoto štítku vám prozradím později.
  • Háček (hook). Pod tento blok zanořuji odkazy na projekty, ve kterých by se mi daná permanentní poznámka mohla hodit.
  • Tělo. Tělem poznámky nazývám text umístěný mezi dvěma horizontálními čárami. Jedná se o podrobněji rozepsané tvrzení z názvu. Text může být opatřen citacemi a odkazy na relevantní poznámky — k tomu se ještě vrátíme.
  • Zdroje (sources). Pod tento blok zanořuji odkazy na zdroje, ze kterých myšlenky této poznámky pocházejí. Pokud je daná permanentní poznámka „z mé hlavy“, pak je tato sekce prázdná.
  • Propojené odkazy (linked references). V této sekci je vyobrazené umístění dané permanentní poznámky v zettelkasten. Její okolí. Vím, že jsem posledních pár řádek samé tajemství a obávám se, že to teď ještě zhorším, než to zase zlepším, neboť i k tomu, jak umisťovat poznámky do zettelkasten, se vrátím až později.
Obrázek 5. Struktura mé permanentní poznámky: (1) název, (2) štítek, (3) háček, (4) tělo, (5) zdroje a (6) umístění poznámky v zettelkasten.

Jeden z vašich open loopů v tuto chvíli ale uzavřu. Vzpomínáte, jak jsem říkala, že zdroje ukládám v podobě bloku, nikoliv stránky? A jak jsem vás žádala o trpělivost s tím, že účel tohoto mého rozhodnutí bude jasný později? Tak to později je teď.

Implementace zdrojů v podobě bloků mi umožňuje nahlédnout na všechny informace k nim v rámci permanentních poznámek „inline způsobem“. Nemusím klikat na odkaz pro daný zdroj a otevírat jej v rámci hlavní stránky (a ztratit tak přehled o dané poznámce) nebo v postranním panelu (a zabírat si tak místo, které mohu využít pro jiné informace). Místo toho mohu jen kliknout na číslo vedle odkazu pro daný zdroj (inline reference counter5Technická poznámka k ovládání Roamu: Aby se vám u odkazů na bloky zobrazovala čísla jako mně (ty inline reference counters), musíte si to nejprve zapnout v nastavení.) a otevřít si tak všechny informace o daném zdroji přímo na stránce dané permanentní poznámky.

Too abstract? Mrkněte na obrázek 6.

Obrázek 6. Zdroje u permanentní poznámky si mohu rozbalit a podívat se na detail. Nemusím měnit focus hlavního panelu nebo odkaz otevírat v panelu postranním. Toto je možné díky tomu, že se zdroji pracuji jako s bloky a nikoliv stránkami6Power users of Roam by zde mohli namítnout, že tohoto efektu by se dalo docílit i jiným způsobem. Existuje například plugin, který při najetí na odkaz stránky zobrazí její obsah, případně by se s trochou vynalézavosti dal inline reference counter připojit i k odkazu na stránku. Tato řešení jsou podle mě ale zbytečně komplikovaná a v případě pluginů i ne vždy plně spolehlivá..

Nadhled 🦅 si vytvářím pomocí přehledových poznámek

Nyní se přesuneme do budoucnosti…

… Počkat! Ne doslova. That would be Riddikulus. A vůbec. Na cestování do budoucnosti potřebujete ne obraceč času, ale 1,21 gigawattů elektrické energie a auto značky DeLorean jedoucí 88 mil za hodinu. Ale to jste určitě věděli a jen mě zkoušíte.

Pojďme se do budoucnosti přesunout jen ve svých myšlenkách. Představte si, že permanentních poznámek máte už hodně a organicky se vám nashromáždily kolem nějakého tématu, otázky či problému. Co uděláte? Já si po vzoru Luhmanna vytvořím permanentní poznámku novou. Do jejího těla pak přidám odkazy na příslušné permanentní poznámky, uspořádám je a opatřím případným doprovodným textem objasňujícím jejich souvislost. Takové permanentní poznámce se říká přehledová.

Ukázku jedné mé přehledové poznámky si můžete prohlédnout na obrázku 7.

Obrázek 7. Ukázka jedné z mých přehledových permanentních poznámek, která posloužila jako základ jedné ze sekcí v mé disertační práci.

Píšu-li permanentní (nepřehledovou) poznámku, přemýšlím nad ní jako nad odstavcem. Stejně jako permanentní poznámka by totiž i odstavec měl popisovat jednu myšlenku. Přehledová permanentní poznámka je pak v této analogii obdobná sekci či kapitole. Stejně jako v sobě sekce a kapitoly sdružují související myšlenky v podobě odstavců, sdružují v sobě přehledové permanentní poznámky odkazy na související myšlenky v podobě atomických permanentních poznámek.

Analogii, že permanentní poznámky jsou jako odstavce a přehledové permanentní poznámky jsou jako sekce a kapitoly, využívám také při rozmýšlení pojmenování svých poznámek. Již jsem říkala, že permanentní poznámky pojmenovávám větou. Tuto větu formuluji jako by to byla první věta odstavce. Měla by čtenáři (mému budoucímu já) naznačit, o čem daný odstavec/poznámka bude. Oproti tomu nad názvy přehledových permanentních poznámek přemýšlím jako nad názvy sekcí a kapitol.

Potřebujeme v digitální zettelkasten dva druhy propojení ⛓️ poznámek?

Let’s talk about the elephant in the room.

Jedna z nejvíce kontroverzních otázek točících se kolem budování digitální zettelkasten se týká způsobu propojení permanentních poznámek a dělí praktikanty techniky zettelkasten do dvou táborů7Pokud si troufáte brodit se bažinami diskuzí a přestřelek sami, doporučuji začít tímto článkem (článek je německy, pro překlad doporučuji využít nástroj DeepL), pak pokračovat sem a pak sem. A pokud pořád nemáte dost, pak ještě jděte sem..

Na jedné straně tábora jsou ti, kteří stejně jako Luhmann rozlišují dva typy propojení permanentních poznámek:

  • Implicitní propojení na základě adres. Každá permanentní poznámka (až na speciální případy) má jednu poznámku předchozí a jednu či více poznámek následujících. Luhmann tato propojení ve své analogové zettelkasten realizoval pomocí adres. Pokud měl například před sebou položené poznámky s adresami 21,5a13; 21,5a12; 21,5a14 a 21,5a13a, pak věděl, že poznámka 21,5a13 má jako předchozí poznámku 21,5a12 a jako navazující poznámky 21,5a14 a 21,5a13a. Tomuto principu propojování poznámek se také říká Folgezettels z německého Folge (pokračování) a Zettel (lístek).
  • Explicitní propojení pomocí odkazů. Poznámka je propojená s jinými za pomoci odkazů, které jsou umístěny v jejím těle. Luhmann tato propojení realizoval tak, že do těla permanentní poznámky napsal adresy relevantních poznámek, na které chtěl odkázat.

Připomínám, že v rámci naší matematické abstrakce, jsme těmto typům propojení říkali stromovégrafové. (Zmíněný článek si určitě přečtěte. Budu se totiž na některé z pojmů tam vysvětlených odvolávat.) Síť poznámek s těmito typy propojení nám pak dává dohromady strukturu, které se v teorii grafů říká zakořeněný lesorientovaný graf. Ilustraci vzniklé struktury můžete vidět na obrázku 8.

Obrázek 8. Matematická abstrakce zettelkasten využívající jak explicitní propojení poznámek pomocí odkazů, tak implicitní propojení na základě adres. Vzniklá struktura se v teorii grafů nazývá zakořeněný les a orientovaný graf. Černé tečky na obrázku reprezentují permanentní poznámky. Červeně jsou pak vyznačena jejich stromová propojení a modře propojení grafová. Vede-li mezi dvěma poznámkami červená hrana, pak poznámka umístěná výše je poznámkou předcházející té, která je umístěna níže. A naopak. Poznámka umístěná níže je poznámkou následující té, která se nachází výše. Pokud mezi dvěma poznámkami vede modrá šipka, pak ta nacházející se na počátku šipky ve svém těle zmiňuje odkaz na tu, ke které šipka vede.

Na druhé straně tábora jsou zastánci názoru, že implicitní propojení poznámek je užitečné pouze v analogové zettelkasten a v digitálním světě postrádá význam. Tito lidé propojují permanentní poznámky pouze pomocí odkazů uvedených v těle permanentních poznámek.

Z pohledu naší matematické abstrakce se na tuto implementaci zettelkasten můžeme dívat tak, že se nám všechna červená (stromová) propojení z obrázku 8 obarví na modro a přidají se šipky. Zakořeněný les tak jakoby zmizí a výslednou strukturou je pouze orientovaný graf, jak ukazuje ilustrace na obrázku 9.

Obrázek 9. Matematická abstrakce zettelkasten využívající pouze explicitní propojení poznámek pomocí odkazů. Vzniklá struktura se v teorii grafů nazývá orientovaný graf. Černé tečky opět reprezentují poznámky. Modře jsou pak propojeny relevantní poznámky. Pokud mezi dvěma poznámkami vede šipka, pak ta nacházející se na počátku šipky ve svém těle zmiňuje odkaz na tu, ke které šipka vede.

Ke kterému z táborů se přiklonit? Annoyingly vague (ale upřímná a správná) odpověď je, že je to na vás. Klidně vyzkoušejte obojí a informovaně se pak následně rozhodněte, co vám vyhovuje. More concrete (ale moje čistě subjektivní) doporučení je, abyste poznámky propojovaly prvním z výše uvedených způsobů, tedy za použití nejen grafových, ale i stromových propojení.

Nemám to nijak vědecky podložené, ale mám podezření, že propojování permanentních poznámek pouze za pomoci odkazů, nás svádí k jejich tvorbě v izolaci a více o myšlenkách jiných než našich vlastních. Když jsem tento přístup zkoušela já, pozorovala jsem, že moje permanentní poznámky se mnohem častěji podobají jen dalším výpiskům z literatury. Umisťování poznámek do zakořeněného lesa mě oproti tomu vede k překládání poznatků do kontextů mých vlastních zájmů, otázek a témat.

Nedávno jsem například zpracovávala poznámky z knihy Cyklická žena od Mirandy Gray, ve které vysvětluje, že ženy prochází v průběhu měsíce čtyřmi fázemi: dynamickou, expresivní, kreativní a reflexivní. Každá tato fáze ženám přináší zesílení a utlumení určitých schopností. Kdybych používala grafová propojení poznámek, svádělo by mě to nejprve vytvořit permanentní poznámku, která by jen trochu více rozepisovala to, co jsem vám popsala výše. Teprve potom bych hledala, jestli nemám nějaké poznámky relevantní, se kterými bych ji mohla propojit. Oproti tomu používání stromových propojení mě rovnou vede k tomu, že než začnu poznámku tvořit, tak se nejprve podívám, do kterého z kontextů by se mi znalosti z této knihy mohly hodit. Když takové místo ve svém zakořeném lese najdu, poznámku tam začnu formulovat. No a protože jedno z témat, které ve své zettelkasten rozvíjím, je právě personal knowledge management, vytvořila jsem si nakonec z knihy Cyklická žena následující dvě permantní poznámky:

  • Silné nutkání začít si budovat pkm mohou mít ženy v kreativní fázi. Ta ale k tomuto účelu nebývá vhodná.
  • U žen může být výhodnější začít s budováním pkm v dynamické fázi cyklu.

Jinými slovy. Vzala jsem znalosti z knihy a přenesla je do kontextu mých vlastních zájmů.

Překládání z kontextu do kontextu je samozřejmě možné dělat i v případě čistě grafové struktury, ale chce to podle mě více vědomého snažení.

Při svém experimentování s čistou grafovou strukturou propojování poznámek jsem došla ještě k jednomu pozorování — absence explicitní stromové struktury mi způsobuje jakýsi vnitřní neklid. But maybe that’s just me.

Na téma zdali v digitálním světě používat, či nepoužívat stromová propojení jsem si osobně povídala i se Sönkem Ahrensem a i ten se přiklání k názoru, že tento typ propojení je klíčovou komponentou zettelkasten a v digitální implementaci by tak měl být zachován.

Uf. Zase celá sekce o teorii. Eliška ten článek zas natahuje jak frontu před Primarkem, co? Tak popojedem.

Všechny mé permanentní poznámky žijí 🏡 na jedné stránce

Moje obdoba kartotéky shromažďující všechny mé permanentní poznámky je stránka zvaná 💎 Permanent notes. Jednotlivé permanentní poznámky na tuto stránku umisťuji jako explicitní odkazy na stránky (page references). Pro představu o čem mluvím, mrkněte na obrázek 10.

Obrázek 10. Všechny mé permanentní poznámky žijí na stránce zvané 💎 Permanent notes. Každou zde uvádím formou odkazu na jí odpovídající stránku (page reference). A pokud se ptáte, proč kolem jednotlivých odkazů nejsou hranaté závorky, pak vězte, že to mám vypnuté. Rušivost se tím snížila asi o 5 %. No a každodenně pracovat, nebo nepracovat v o 5 % méně rušivém prostředí, to už je procent 10, a to už je zásadní rozdíl.

Vrtá vám hlavou, proč je vedle každého odkazu na permanentní poznámku ještě uvedené číslo jedna? Mám díky tomu možnost podívat se na obsah dané permanentní poznámky „inline“, aniž bych se musela přesouvat na danou stránku či ji otevírat v postranním panelu — obdobně jako tomu bylo u zdrojů uvedených u permanentní poznámky. Koukněte na obrázek 11.

Obrázek 11. Všechny mé permanentní poznámky žijí na jedné stránce. Mohu si zde také prohlédnout jejich obsah aniž bych musela opustit stránku 💎 Permanent notes.

Jak takový odkaz v Roamu vyrábím po technické stránce ukazuje obrázek 12. Tento obrázek je zároveň objasněním záhady, proč mám na stránce každé permanentní poznámky na první úrovni jen jeden blok a vlastní obsah zanořen až pod ním.

Obrázek 12. Nahlížení na obsah permanentních poznámek přímo v rámci stránky 💎 Permanent notes mi v Roamu umožňují funkce zvané block references, inline reference counts a alias.

Možná si říkáte, že obdobného „inline“ náhledu by se dalo docílit i tak, že každá permanentní poznámka nebude stránkou, ale blokem umístěným na stránce 💎 Permanent notes — obdobně jako mám umístěné zdroje v podobě bloků na stránce 🧲 Collector. Ano. Dalo by se. Toto řešení by nám ovšem neumožňovalo zanořovat permanentní poznámky pod sebe tak, jak ilustruje obrázek 10.

Wait! Proč vlastně zanořuješ ty poznámky pod sebe, Eliško?

I’m glad you asked…

Zanořováním permanentních poznámek vytvářím jejich stromová 🌲 propojení

Permanentní poznámky neumisťuji na stránku 💎 Permanent notes jen tak náhodně. Jejich pozicí (úrovní zanoření) vyjadřuji jejich vzájemné vztahy. Konkrétně pomocí zanoření realizuji stromová propojení poznámek.

Na obrázku 13 můžete vidět, jakým způsobem zanořování poznámek odpovídá hranám v zakořeněném lese (stromě).

Obrázek 13. Zanořováním permanentních poznámek vytvářím jejich stromová propojení. Jednotlivá čísla v obrázku ukazují, jak uspořádání poznámek pomocí odsazení v Roamu odpovídá umístění v příslušném zakořeněném stromu.

Jak je z obrázku 13 patrné, k implementaci stromového propojení poznámek nepoužívám systém přidělování adres, jako to dělal Luhmann.

Luhmann měl všechny poznámky uspořádané lineárně, jednu za druhou, v šuplíkách kartotéky. Účelem adres tedy bylo jednak poznámky unikátně identifikovat, ale také vyjádřit jejich vzájemnou návaznost a řazení do sekvencí.

Pokud by si Luhmann chtěl vizualizovat zakořeněný les, který mu na základě přidělování adres poznámkám v jeho systému vznikl, musel by poznámky z kartotéky vyndat a rozprostřít po podlaze. V digitální zettelkasten se ale od lineárního uspořádání poznámek můžeme oprostit…

… V digitální zettelkasten si můžeme postupně vznikající zakořeněný les vizualizovat explicitně.

Boom! Mic drop!

Stromy v zettelkasten neslouží k chlívečkování 🐷 myšlenek do kategorií

Ještě než si ukážeme, jakým způsobem realizuji grafová propojení poznámek, potřebujeme si posvítit na propojení stromová…

… Díky, Harry. See? This is why we have magic8Věděli jste, že na příkaz Lumos reaguje i Siri? Nekecám. Vyzkoušejte to. Tento k životu nezbytný life skill jsem se naučila na Twitteru od @LABlackPepper..

Vím, že jsem doteď pěla na stromová propojení ódy, ale pravda je taková, že jsou dvojsečnou zbraní. Mohou nám pomáhat, ale i škodit.

Užitečnost stromových propojení vidím v tom, že nás vedou k navazování nově nabytých znalostí na ty existují a pomáhají nám je převádět do nových pro nás relevantních kontextů. Nebezpečné na používání stromových propojení je ovšem to, že v nás vybuzují sklony k chlívečkování. Následky? Ničivé. Stromy v zakořeněném lese začnou připomínat ztuhlé tematické složky, od kterých jsme se právě používáním zettelkasten chtěli oprostit. Tu stromeček na poznámky spojené s umělou inteligencí. Támhle stromeček na poznámky ohledně toho, jak se správně učit. A než se nadějeme, zjistíme, že jsme se opět uzamkli ve zcela neflexibilním systému založeném na rozdělování poznámek do kategorií. Postupem času se nám takový systém začne rozpadat, the sky opens up, all hell breaks loose and we’re left with total anarchy.

Abychom umožnili naší zettelkasten organicky růst a aby nám mohla spolehlivě dlouhodobě sloužit, je potřeba nekoukat na jednotlivé stromy v zakořeněném lese jako na stromy tematické. Zakořeněný les, hierarchické uspořádání poznámek v naší zettelkasten, je totiž struktura mající čistě formální charakter.

Když do zettelkasten umisťujeme novou poznámku, můžeme ji dát kamkoliv. Neptáme se „Kam daná znalost patří?“, ale spíše „Kam má nově nabytá znalost nejvíce přispěje?“. Poznámka o návrhu uživatelského prostředí tak klidně může skončit ve stromě, jehož kořenem je poznámka o minimalismu či popisu některé z metod učení se.

Ukázku jednoho z mých ne-tematických stromečků si můžete prohlédnout na obrázku 14.

Obrázek 14. Stromy v zettelkasten neslouží k chlívečkování myšlenek do kategorií.

Takeaway? Neomezujte tematicky stromy ani sekvence navazujících poznámek. Nechte je rozvíjet se přirozeně.

Jakmile si budete chtít udělat přehled o nějakém tématu, problému či otázce, vytvořte si přehledovou poznámku, ne strom.

I grafová 🕸️ propojení permanentních poznámek jsou na stránce 💎 Permanent notes vidět

Teď si ukážeme, jak v Roamu realizuji explicitní propojení poznámek za pomoci odkazů.

Dvě poznámky propojené za pomoci explicitního odkazu můžeme rozlišit na výchozícílovou. Je-li poznámka A výchozí a poznámka B cílová, pak poznámka A ve svém těle zmiňuje poznámku B. V grafu bychom to zakreslili modrou šipkou vedoucí z poznámky A do poznámky B — vzpomínáte ještě na obrázek 8?

Moje realizace grafových propojení vypadá v Roamu tak, že v těle výchozí poznámky zmíním poznámku cílovou. Moje zmínka ovšem nemá podobu odkazu na stránku (page reference), což se intuitivně nabízí jako první možné řešení. Místo toho používám odkaz na blok (block reference). Blok, na který se v těle výchozí poznámky odkazuji, je umístěný na stránce 💎 Permanent notes a přísluší cílové poznámce, jež chci zmínit.

Na obrázku 15 můžete vidět ukázku, jak vytvářím grafové propojení dvou poznámek ve své zettelkasten.

Obrázek 15. Grafová propojení poznámek realizuji pomocí odkazů na bloky (block reference).

Wait. Proč to děláš tak složitě, Eliško? Proč prostě nepoužiješ page reference?

Ha. I knew you’d ask…

Díky vytváření grafových propojení pomocí funkce block reference mohu na stránce 💎 Permanent notes vidět nejen stromovou provázanost poznámek (realizovanou pomocí odsazování), ale právě i jejich provázanost přes explicitní odkazy. Jakmile nějakou poznámku zmíním v rámci těla jiné poznámky, tak se na stránce 💎 Permanent notes u bloku odpovídajícího cílové poznámce inkrementuje počítadlo zobrazené po jeho pravé straně. Jinými slovy na první pohled vidím, kolik příchozích (grafových) hran do každé poznámky v mé zettelkasten vede. Tedy kolikrát byla daná poznámka zmíněná v těle jiných. Pokud na počítadlo kliknu, pak dokonce vidím i seznam těchto poznámek.

Mrkněte na obrázek 16 a 17.

Obrázek 16. Na grafová propojení poznámek mohu snadno nahlédnout přímo ze stránky 💎 Permanent notes. Jednotlivá čísla v obrázku ukazují, jak uspořádání poznámek pomocí odsazení v Roamu odpovídá umístění v příslušném zakořeněném stromu. Modrá hrana vizualizuje grafové propojení, které vzniká, když se v těle jedné poznámky zmíní poznámka jiná.

Obrázek 17. U každé poznámky si mohu na jedno kliknutí zobrazit seznam všech poznámek, které danou poznámku ve svém těle zmiňují. Z obrázku tedy vidíme, že poznámka Ucelený přehled může konzumenta zahltit. Proto se může hodit přesunout specializovanější případy mimo hlavní obsah. je zmíněná dvakrát — neboli do odpovídajícího vrcholu by v naší matematické abstrakci vedly dvě modré šipky. Poznámky, které tuto poznámku zmiňují, jsou: Jak vést živá školení, která efektivně hospodaří s energií účastníka?Jak psát texty, které efektivně hospodaří s energií čtenáře?

As you can probably tell, Eliška je nadšenou fanynkou budování si přehledu nad obsahem vlastní zettelkasten. Je to tak. Na stránce 💎 Permanent notes nevidím sice úplně všechno, ale vidím dost k tomu, aby má vnitřní kompulzivní potřeba míti o obsahu mé zettelkasten přehled byla naplněna. Speaking of which…

… Ano. Vím, že Sönke ve své knize nabádá9Konkrétně Sönke Ahrens na str. 203 ve své knize Jak si dělat chytré poznámky píše: „Na rozdíl od knihy věnované jednomu tématu nemusíme mít o obsahu zettelkasten vždy ucelenou představu. Měli bychom se naopak co nejdříve smířit s tím, že udržet si o ní přehled je stejně nemožné jako se při přemýšlení plně orientovat ve vlastních myšlenkových pochodech.“, abychom se o budování přehledu naší zettelkasten nesnažili, but please… Let’s not focus on that. Let’s just pause and lovingly look at my perfect overview page instead.

Otázku, jak propojuji permanentní poznámky v Roamu, považuji za zodpovězenou. Next!

Potulujeme se po zettelkasten pomocí stromového 🌲 propojení poznámek

Naše tour de zettelkasten je téměř u konce. Zbývá jediné: ukázat si, jak se v takto navržené digitální zettelkasten pohybovat, jak ji procházet, jak přeskakovat z jedné poznámky na druhou. I’m ready. Are you?

Začneme tím nejjednodušším a to prostým skrolováním stránky 💎 Permanent notes. (Ano, fakt vás budu učit skrolovat.)

Máme-li stránku 💎 Permanent notes otevřenou, pak ji můžeme začít prozkoumávat pomocí dvou základních způsobů procházení:

  • Způsob první, ptačí. Klikneme pravým tlačítkem na název stránky a zvolíme možnost Expand all. Tím si zobrazíme všechna vzájemná (stromová) propojení mezi poznámkami. Následně můžeme stránkou skrolovat a pohledem jednotlivé sekvence i poznámky skenovat. Je to jakýsi pohled na zettelkasten z ptačí perspektivy. Ukázku si můžete prohlédnout na obrázku 18.
  • Způsob druhý, objevovací. Opět pravým tlačítkem klikneme na název stránky, ale tentokrát zvolíme možnost Collapse all. Tím se všechna stromová propojení zabalí a viditelné zůstanou pouze bloky první úrovně — tedy bloky odpovídající kořenům stromů v našem zakořeněném lese. Máte doufám pořád na paměti obrázek 8 ? Nyní se po naší zettelkasten můžeme potulovat krok za krokem v postupně objevujícím módu. Z poznámek na první úrovni vybereme tu, která je pro nás v danou chvíli nejrelevantnější, a rozklikneme obsah pod ní. Tím si zobrazíme přímo navazující poznámky, z nichž opět vybereme tu nejrelevantnější a pokračujeme v průzkumu zase o úroveň hlouběji. Ukázku poskytne obrázek 19.
Obrázek 18. Procházení zettelkasten ptačím pohledem.

Obrázek 19. Postupné procházení zettelkasten krok za krokem v objevovacím módu.

Jak obrázky 18 a 19 ukazují, při obou způsobech procházení mohu zároveň jednoduše nahlížet do jednotlivých poznámek.

Je nějaký z výše uvedených způsobů procházení lepší? Není. Osobně využívám oba a často je i vzájemně kombinuji. Začnu například objevovacím způsobem a pak v určitou chvíli strategii procházení změním, rozevřu všechna zanoření od nějaké poznámky dále a zbytek poznámek prolétnu v režimu ptáček. Můj výběr strategie procházení se odvíjí od situace, potřeby a intuice.

Pokud máte pocit, že ptačí ani objevovací způsob procházení vám nepomůže ve chvílích, kdy chcete rychle najít jednu konkrétní poznámku, pak je to pocit správný. Dovolte mi ale připomenout, že hlavním posláním zettelkasten není pomoci nám rychle najít jednu konkrétní poznámku. Účelem zettelkasten je předkládat nám poznámky související s tím, co hledáme, včetně těch, o kterých už ani nevíme, že jsme je napsali. A v tom výše uvedené strategie procházení fungují výborně.

Ano. Samozřejmě, že i já občas chvátám a chci najít jednu konkrétní poznámku rychle. V takovém případě použiju fulltextové vyhledávání. Stačí si pamatovat něco málo z obsahu poznámky a většinou ji najdu do pár vteřin.

Jak při procházení zettelkasten využívám grafová 🕸️ propojení poznámek

U otázky, jak se v mé digitální zettelkasten dá pohybovat, ještě chvíli zůstaneme.

Při procházení zettelkasten nevyužívám pouze stromová propojení, jak jsme si ukázali v minulé sekci. Stejně tak zajímavá jsou i propojení grafová. A o těch bude sekce tato.

Začneme u hran odchozích (neboli zmínek dalších relevantních poznámek), které mají permanentní poznámky umístěné ve svém těle. Už víme, že do těla každé permanentní poznámky můžeme nahlédnout „inline“ způsobem přímo na stránce 💎 Permanent notes (připomínám obrázek 11). K průzkumu v těle umístěných odkazů na relevantní poznámky využívám následující způsoby:

  • Otevření odkazu v postranním panelu. Podržení klávesy Shift a kliknutí na odkaz v těle poznámky způsobí, že se v pravém postranním panelu zobrazí umístění cílové poznámky v zettelkasten. Její okolí. Tedy sekvence navazujících poznámek, jichž je cílová poznámka součástí. Pokud mě zajímá obsah cílové poznámky, zobrazím si jej pomocí kliknutí na příslušný inline reference counter. Tento proces ilustruje obrázek 20.
  • Otevření odkazu v hlavním okně. Dvojitým kliknutím na odkaz v těle poznámky způsobíme změnu focusu hlavního okna — stávající pozici v zettelkasten zaměníme za novou, která odpovídá umístění cílové poznámky v zettelkasten. Jinými slovy, dvojité kliknutí na odkaz slouží k rychlému přenesení z místa na místo v rámci zettelkasten. Je to takové přenášedlo. Ukázku ilustruje animace níže a také obrázek 21.

  • Otevření odkazu inline. Víte, co je hodně cool? To, že nemusím při prozkoumávání odchozích hran skákat vůbec nikam a všechno si mohu prohlédnout opět „inline“ v rámci těla výchozí poznámky. Taková je síla bloků v Roamu. Mrkněte na obrázek 22.
Obrázek 20. Explicitně zmíněné odkazy na relevantní poznámky umístěné v těle permanentních poznámek mohu prozkoumávat pomocí pravého postranního panelu.

Obrázek 21. Dvojité kliknutí na odkaz v rámci těle permanentní poznámky mě přesune do nového místa v zettelkasten, které odpovídá umístění cílové poznámky. V linked references pak mohu vidět všechny permanentní poznámky, které tuto poznámku ve svém těle zmiňují.

Obrázek 22. Pokud v těle poznámky zmíním poznámku jinou, mohu si obsah této cílové poznámky prohlédnout přímo uvnitř těla poznámky výchozí.

Teď se pojďme zaměřit na průzkum hran příchozích.

Představte si situaci, že jste při skrolování svou zettelkasten našli zajímavou permanentní poznámku a zajímá vás, ze kterých všech poznámek se na tuto poznámku odkazujete. Jak už jsme si říkali, počet těchto poznámek najdeme vždy u pravého okraje vedle příslušné poznámky a po kliknutí na toto číslo se nám rozbalí jejich seznam (připomínám obrázek 17). Tento seznam zpravidla dále prozkoumávám jedním z následujících způsobů:

  • Zobrazení poznámky v postranním panelu. Toho lze docílit podržením klávesy Shift a kliknutím na název výchozí poznámky. V postranním panelu se tak otevře tělo výchozí poznámky. Zajímá-li mě umístění této poznámky v zettelkasten, pak mohu, jak ukazuje obrázek 23, kliknout na číslo vpravo nahoře.
  • Zobrazení poznámky inline. Tělo výchozí poznámky si mohu zobrazit také pouhým kliknutím na její název. To způsobí zobrazení zbytku jejího tělo inline uvnitř seznamu. Pokud mě zajímá umístění dané poznámky v zettelkasten, stačí kliknout na číslo jedna napravo od bloku #💎 Permanent notes. Ukázku můžete vidět na obrázku 24.
Obrázek 23. Poznámky zmiňující danou poznámku mohu prozkoumávat pomocí postranního panelu.

Obrázek 24. Poznámky zmiňující danou poznámku mohu prozkoumávat inline způsobem přímo v rámci seznamu všech těchto poznámek.

Všechny strategie procházení zettelkasten uvedené v tomto článku používám a kombinuji podle potřeby. A dlouhou dobu jsem nic jiného ani nepotřebovala. S narůstajícím počtem poznámek se ale zvyšovala i má potřeba mít po ruce něco, co by mě při procházení rychleji odkázalo na relevantní místo, odkud hledání začít…

… Tušíte správně. The time has come.

Potřebujeme rejstřík.

Rejstřík 🧭 by neměl obsahovat explicitní odkaz na každou permanentní poznámku

Než vám svou implementaci rejstříku ukážu, pojďme si v rychlosti zopakovat teorii.

Rejstřík je seznam klíčových slov (nebo štítků či tagů chcete-li), u kterých jsou uvedené odkazy na související poznámky. But, beware! Účelem rejstříku není u každého z klíčových slov udržovat úplný seznam všech permanentních poznámek, které s ním souvisí.

Úkolem rejstříku je nasměrovat nás.

Hledáte poznámky relevantní k jevu rozhodovací paralýzy? Pak by váš rejstřík měl píchnout prstem do jednoho až tří10Luhmann měl u každého klíčového slova zpravidla odkazy na nejvýše tři poznámky, jak uvádí Schmidt (2016): „Contrary to the subject index of a book, the file’s keyword index makes no claim to providing a complete list of all entries in the collection that refer to a specific term. Rather, Luhmann typically listed only one to three places where the term could be found in the file, the idea being that all other relevant entries in the collection could be quickly identified via the internal system of references.“ míst ve vaší zettelkasten a říct: „Tady. Odtud začni hledat. V tomto okolí pravděpodobně najdeš relevantní poznámky.“

Možná ale pochybujete. Možná si říkáte, že omezovat počet odkazů v rejstříku má smysl pouze u zettelkasten papírové, kde úsilí vynaložené na údržbu kompletních seznamů převyšuje benefity, které s sebou tyto seznamy přináší. Slyším vás. Díky poznámkovým aplikacím je pro nás přiřazení klíčového slova poznámce opravdu otázkou pár vteřin a seznam relevantních poznámek se nám pro každé z klíčových slov vyrobí automagicky pomocí zpětných odkazů. So why not use it?

Zvolíme-li cestu rejstříku s úplným seznamem relevantních poznámek u každého z klíčových slov, bude nám to nějakou dobu fungovat. Po této cestě ovšem běhá příšera, která nás dříve, či později v budoucnu doběhne a kousne do zadku.

Není žádná radost kliknout na klíčové slovo a vidět v linked references seznam desítek (později klidně stovek) poznámek. Co s takovým seznamem? Kudy pokračovat? Projít všechny odkazy jeden po druhým? Brodění se takovou bažinou odkazů nás zpomalí natolik, že nás doběhne ta výše zmíněná příšera. Čím více poznámek v zettelkasten budeme mít, čím delší dobu budeme rejstřík tímto způsobem používat, tím méně užitečnější pro nás bude.

Protože já příšery nerada11Asi v 15 letech jsem viděla horor Kruh a to mě navždy poznamenalo. Dodnes musím mít v noci rozsvíceno, pokud spím v pokoji sama. Také jsem ze dne na den urgentně potřebovala vystěhovat televizi ze svého pokoje. A to, že od té doby už na horory nekoukám, vám asi říkat nemusím., vydala jsem se při implementaci svého digitálního rejstříku cestou omezeného počtu odkazů. U každého z klíčových slov uvádím odkazy na maximálně šest (protože Šestáková, chápete?) relevantních poznámek. Pokud potřebuji uvést odkazů více, beru to jako znamení, že je čas vytvořit poznámku přehledovou a odkázat se v rejstříku na ni.

Jak konkrétně můj rejstřík v Roamu vypadá?

Každé klíčové slovo reprezentuji stránkou. Jejich úplný seznam mám pak abecedně seřazený a přístupný přímo ze stránky 💎 Permanent notes. Ukázku můžete vidět na obrázku 25.

Obrázek 25. Svůj rejstřík (abecední seznam klíčových slov) mám umístění přímo na stránce 💎 Permanent notes — jako první (a jedinou) položku v linked references.

K rychlému vstupu do mé zettelkasten mi kromě rejstříku pomáhá také permanentní poznámka s názvem What's top of mind12K tvorbě této stránky mě inspirovala stejnojmenná stránka od Andyho Matuschaka.. Do těla této poznámky umisťuji odkazy na permanentní poznámky, jejichž myšlenky mě aktuálně baví rozvíjet a přemýšlet nad nimi. Mrkněte na obrázek 26.

Poznámku What's top of mind mám na stránce 💎 Permanent notes umístěnou jako první. Odkaz na ní mám zároveň přístupný i z rejstříku.

Obrázek 26. V permanentní poznámce What's top of mind umisťuji odkazy na permanentní poznámky, jejichž myšlenky mě aktuálně baví rozvíjet a přemýšlet nad nimi.

Pojďme se teď vrátit k samotnému rejstříku a pobavit se o tom, jak realizuji samotný proces napojení permanentní poznámky na klíčové slovo.

Přidávám-li do zettelkasten novou permanentní poznámku, pak prvním krokem v souvislosti s rejstříkem je, že se zamyslím nad klíčovým slovem (případně slovy), podle kterého bych ji v budoucnu mohla chtít hledat. Zde se na radu Sönkeho13Konkrétně Sönke Ahrens na str. 255 ve své knize Jak si dělat chytré poznámky píše následující: „Z výběru klíčových slov se snadno pozná, zda člověk nahlížel na poznámku optikou archivování, či psaní. Zda řešil, kam ji uložit, nebo jak se k ní vrátit. Archivář se ptá: Které klíčové slovo myšlenku nejlépe vystihuje? Potenciální autor se ptá: V jakém kontextu na ni chci znovu narazit, i když ji mezitím zapomenu? A to je zásadní rozdíl.“ snažím nepřemýšlet jako archivář, ale jako tvůrce. Neptám se tedy, kam daná poznámka patří, ale v jakém kontextu na ni budu chtít v budoucnu narazit. Zde musím ovšem podotknout, že se mé odpovědi na tyto otázky občas shodují.

Jakmile si rozmyslím klíčové slovo, ke kterému bych danou permanentní poznámku chtěla přiřadit, tak se podívám, jestli už ji podle něj z rejstříku nemohu najít. To nastává ve dvou případech:

  • Daná poznámka má mezi (blízkými) předky v sekvenci navazujících poznámek takovou permanentní poznámku, která toto klíčové slovo už má.
  • V zettelkasten existuje přehledová poznámka s tímto klíčovým slovem, ze které by dávalo smysl na tu novou permanentní poznámku odkázat.

V prvním případě nedělám už v souvislosti s rejstříkem nic. V případě druhém přidám na odpovídající přehledovou poznámku zmíněný odkaz.

Pokud moje nová permanentní poznámka zatím z rejstříku není pro dané klíčové slovo dostupná, pak ho napíšu před ni přímo na stránce 💎 Permanent notes — to jsou ty šedé hashtagy, které vidíte například na obrázku 10 před některými z poznámek. Následně pak zkontroluji, zdali se klíčové slovo v rejstříku už vyskytuje. Pokud nevyskytuje, pak jej tam přidám na podle abecedy odpovídající místo.

Rejstřík mi při procházení zettelkasten slouží jako odrazový můstek. Konkrétně to vypadá tak, že v rejstříku nejprve kliknu na vybrané klíčové slovo. To mě přenese na jemu odpovídající stránku, na které v linked references vidím několik málo míst ve své zettelkasten, odkud mohu začít hledat. Některou si vyberu a od této pozice pokračuji ve své expedici za pomoci strategií procházení, o kterých jsme mluvili dříve. Ukázku vidíte na obrázku 27.

Obrázek 27. Ukázka použití rejstříku pro orientaci v zettelkasten.

Na rejstříku je krásné to, že se s ním nemusíte zatěžovat hned od začátku budování své zettelkasten. Klidně počkejte, až budete mít ve své zettelkasten třeba 30 poznámek a pomalé vyhledávání ve vás začne touhu po rejstříku probouzet. Klíčová slova pak k existujícím poznámkám můžete snadno a rychle doplnit zpětně.

Je čas! ⏰ Začněte budovat svou vlastní zettelkasten

A jsme na konci. Uteklo to, viďte?

V tomhle článku jsem vám ukázala svou implementaci digitální zettelkasten v Roamu. Poděkovat na tomto místě chci Beau Haanovi14Beau vedl v minulých letech takzvaný Roam Book Club, v rámci kterého učil lidi svému přístupu k implementaci zettelkasten v Roamu. Měla jsem to štěstí, že jsem se mohla účastnit čtvrtého běhu tohoto netradičního kurzu.Andymu Matuschakovi15Andy je výzkumníkem na volné noze. Nad svou prací přemýšlí „nahlas“ formou digitální zahrady, které říká Evergreen notes., od kterých jsem se hodně inspirovala. Jejich přístupy jsem zkřížila, přidala trochu Eliščiny esence a vznikla tak moje vlastní Roamkasten16Na slovní spojení Roamkasten jsem poprvé narazila v článku od Henryho, který píše, že jej slyšel poprvé od Joeyho Harrise.. Nebo Eliškasten? (Creative name, I know).

Teď je řada na tobě. Ano. Na tebe mluvím. Pusť se do budování vlastní zettelkasten. Nepochybuji o tom, že to zvládneš. Nejsi přece žádný mudla!

Já se mezitím pustím do psaní dalšího z dílů naší série o implementaci digitální zettelkasten. Tentokrát vám povyprávím o tom, jak zettelkasten prakticky využívám při psaní a práci na svých projektech. A možná ještě napíšu článek popisující krok za krokem, jak jeden vybraný článek či knihu zpracovávám od A do Zet(ttelkasten). Ale nepředbíhejme! That’s another idea for another blogpost. Pro tuto chvíli je…

… neplecha ukončena17Znáte doufám stejnojmenný český podcast od Skoro bezhlavé Báry?!