Zdola nahoru, nebo shora dolů? Jak se rodí permanentní poznámky?

Let me arm you with knowledge! Tento text byl součástí jedné z Tajemných nových poznámek, obsahového newsletteru, který vám pomůže lépe přemýšlet, efektivně se nachytřovat a ovládnout informační chaos. Přidejte se k posádce, ať vám žádná tajemná poznámka neunikne.

Permanentní poznámky v zettelkasten vznikají zdola nahoru. Bottom-up.

Na začátku máte atomické permanentní poznámky. Každá taková poznámka reprezentuje jednu myšlenku. Zpravidla se jedná o nějaké tvrzení. S rostoucím počtem atomických poznámek se vám jich ale kolem nějakého tématu nashromáždí tolik, že si budete potřebovat udělat přehled. A to je chvíle pro tvorbu poznámky přehledové. Poznámky, která ve svém těle bude mít seřazené okomentované odkazy na související atomické poznámky. Takto v zettelkasten vznikají permanentní poznámky. Tak to vždy bylo. Je. A bude.

Správně? Ne.

Já vím. Já vím. Teď jsem vám pravděpodobně narušila statiku vašeho pečlivě vybudovaného mentálního modelu o zettelkasten. Nebojte. Dýchejte. Všechno dobře dopadne.

Nejprve vás uklidním. Vaše představa, že permanentní poznámky v zettelkasten vznikají zdola nahoru, od atomických poznámek po přehledové, není od základu špatná. To já jen v úvodu chtěla, aby to tak působilo. Čistě pro dramatický efekt. (E)Lišácké, že? Myšlenka, kterou bych vám dnes doopravdy chtěla předat je, že tvorba permanentních poznámek v zettelkasten formou zdola nahoru není jediná možná cesta, jak permanentní poznámky můžete psát.

A jaká tedy je? Ta jiná cesta? Prostě se jen otočíte a půjdete obráceně. Místo zdola nahoru můžete permanentní poznámky v zettelkasten tvořit i formou shora dolů.

Zdola nahoru. Shora dolů. Zettelkasten. Permanentní, atomické a přehledové poznámky. Víme všichni, o čem to tady mluvím? Pro jistotu rychlé opáčko…

Zettelkasten je systém pro tvorbu, organizaci a celkovou správu poznámek o našich znalostech a vědomostech. Pokud o zettelkasten slyšíte poprvé, doporučuji vám přečíst si můj úvodní článek k tomuto tématu. Poznámky v zettelkasten se nazývají permanentní a můžeme je dále přesněji rozlišit na následující tři typy: atomické poznámky, přehledové poznámky a rejstříkové poznámky.

Atomické poznámky. Jedná se o poznámky myšlenkové. Jedna poznámka by měla reprezentovat jednu myšlenku. Tato poznámka obsahuje typicky také odkazy na další související atomické poznámky (ale může obsahovat i odkazy na poznámky přehledové či rejstříkové). Příkladem jedné s mých atomických poznámek je například poznámka s názvem Jazyk je pro předávání myšlenek nedokonalé médium. (Mimochodem tuto myšlenku jsem sdílela v článku Systems, systems everywhere.)

Přehledové poznámky. Jedná se o poznámky vytvářející přehled nad určitým tématem, problémem či otázkou. Přehledová poznámka ve svém těle typicky obsahuje převážně odkazy. Odkazy jsou seřazené, okomentované a typicky vedou na atomické poznámky (mohou ale vést i na další poznámky přehledové či rejstříkové). Příkladem jedné z mých přehledových poznámek je například poznámka s názvem Jak se systematicky učit cizí jazyk?.

Rejstříkové poznámky. Jedná se o poznámky sloužící jako rozcestník nejvyšší úrovně. Mají podobu klíčového slova či slovního spojení. Ve svém těle obsahují převážně odkazy na poznámky přehledové (mohou vést ale i na poznámky atomické či jiné rejstříkové). Příklady mých rejstříkových poznámek jsou třeba poznámky s názvy zettelkasten, mozek nebo projektové řízení.

Permanentní poznámky v zettelkasten tvoří takovou pyramidu.

Na samém vrcholku jsou poznámky rejstříkové. Pod nimi jsou poznámky přehledové. A úplně dole poznámky atomické. Velikost pater v pyramidě náhodou odpovídá i typickému zastoupení jednotlivých kategorií poznámek v zettelkasten. Atomických poznámek je v zettelkasten nejvíce, přehledových o něco méně a úplně nejméně je poznámek rejstříkových.

Typicky se permanentní poznámky tvoří tak, že začínáte s těmi atomickými. Jakmile se vám vytvoří shluky kolem nějakého tématu, vytvoříte si poznámku přehledovou. Následně pro účely lepší orientace v zettelkasten umístíte odkaz na vzniklou přehledovou poznámku do některé z poznámek rejstříkových. Vidíte? Jakému směru to odpovídá v naší pyramidě? Zdola nahoru.

Postup zdola nahoru funguje. Ale! Když jsem ho ve své zettelkasten dodržovala striktně za každou cenu, moje intuice mě občas upozorňovala, že to není ta nejlepší cesta. Občas jsem měla chuť nezačínat tvorbu permanentních poznámek od poznámek atomických, nýbrž od rejstříkových.

Co mi v tom bránilo? Pocit, že bych to dělat neměla.

Rozmach chytrých poznámek a zettelkasten s sebou totiž mimo jiné přinesl názor, že chlívečkování informací do kategorií je zlo a měli bychom se mu za každou cenu vyhnout.

Například Sönke Ahrens k tomuto tématu ve své knize Jak si dělat chytré poznámky píše: „Oblíbenou metodou, jak bojovat s rostoucí komplexností, je ukládat si různé poznámky a materiály na různá místa, do jednotlivých šuplíků či samostatných šanonů, a třídit je podle témat a podtémat. Na první pohled to vypadá jednoduše, ale opak je pravdou – velmi brzy se v tom začnete ztrácet. Navíc se tím snižuje šance, že mezi poznámkami najdete překvapivé souvislosti a budete na nich moci dále stavět. Jinak řečeno se tím v zájmu použitelnosti slevuje z užitečnosti.“

Kdykoli jsem tedy měla tendenci vytvořit prázdnou rejstříkovou poznámku na nějaké téma, například umělá inteligence, a psát si obsah přímo do ní (obyčejný text, nikoli zde uspořádávat odkazy na existující permanentní poznámky), tak mi přišlo, že se vracím ke starému nefunkčnímu vzorci organizování znalostí do kategorií.

A tak jsem se tomu bránila. Až ostudně dlouho. Jednou jsem se ale na temnou stranu Síly přece jen vydala a zjistila jsem, že…

… všechny mé obavy byly zbytečné! Zettelkasten mi neexplodovala. Země dál obíhala kolem Slunce. A já od té doby tvořím permanentní poznámky tímto způsobem, shora dolů, pravidelně.

Chcete si to zkusit taky?

Tvorba permanentních poznámek shora dolů vypadá tak, že začnete z vršku pyramidy. Vytvoříte tedy nejprve rejstříkovou poznámku, například produktivita, umělá inteligence nebo pokojové rostliny a sem do těla této poznámky začnete sepisovat související myšlenky (a zároveň můžete sbírat související myšlenky i skrze propojené odkazy).

Toto samozřejmě nevyhnutelně povede k tomu, že vám tělo poznámky začne bobtnat obsahem. Co nesmíte v tuto chvíli udělat? Ignorovat to. Pak by totiž opravdu platilo, jak píše Sönke, že byste se v tom začali ztrácet a poznámky by pro vás byly užitečné méně a méně.

Co tedy udělat? Je třeba, abyste pokračovali po úrovních pyramidy níže. Abyste nezůstali jen na tom vrcholu, ale vytvářeli i poznámky přehledové a atomické. Shora dolů.

Ukážu vám to na příkladu.

S nakladatelstvím Melvil chystám online kurz Džungle poznámkových aplikací: Jak se v ní neztratit a najít tu svou.

Když jsem na něm začínala pracovat, začala jsem samozřejmě rešerší a bádáním. Tedy: zettelkasten time!

Rešerši ohledně výběru poznámkové aplikace jsem ale nezačínala od atomických poznámek. Místo toho jsem si vyrobila poznámku s názvem poznámková aplikace. Rejstříkovou poznámku. Sem jsem si začala během několika následujících týdnů sepisovat vše, co mě k tomu napadlo i co jsem našla relevantního v literatuře.

Postupně ale poznámka začala bobtnat. Její délka narůstala. Bylo na čase ji rozdělit. Bylo na čase vystavět další patro pyramidy. V těle své rejstříkové poznámky jsem tak identifikovala související myšlenky a vytvořila pro ně samostatné poznámky. Například tyto:

• Co je to poznámková aplikace? (přehledová poznámka)
• Proč chtít poznámkovou aplikaci? (přehledová poznámka)
• Problém výběru poznámkové aplikace (rejstříková poznámka)
• Problém unáhlené migrace mezi aplikacemi (rejstříková poznámka)
• Problém migrace dat mezi aplikacemi (rejstříková poznámka)

Postupně se začali objevovat i poznámky atomické. Například:

• Aplikace na produktivitu jsou názorově vyhrazené, zaujaté.
• Každá věc v organizačním systému by měla mít svůj domov.
• Průlomový nárůst efektivity u poznámkové aplikace nastává až po několika měsících (až roce) jejího pravidelného používání.

V rámci pyramidy permanentních poznámek jsem tedy postupovala shora dolů. Začala jsem od poznámky rejstříkové a teprve až když její komplexnost překročila únosnou mez, přesunula jsem části jejího obsahu do samostatných poznámek. A na tyto části z rejstříkové poznámky odkázala.

Vyzkoušejte to taky. Tvořte permanentní poznámky nejen zdola nahoru, ale i shora dolů. Či klidně začněte uprostřed pyramidy a vytvořte nejprve poznámku přehledovou. Když znáte cíl své cesty, je jedno, jak se k němu dostanete.

🙏 Poradíte mi, prosím? Zajímá mě váš názor na tento článek. Byl pro vás užitečný? Bylo něco nejasného? Máte jiné zkušenosti? Napište mi, prosím, do komentáře.