Zettelkasten jako diskuzní fórum

Metoda zettelkasten má několik klíčových principů. Mezi tři hlavní bych zařadila: psaní myšlenkově orientovaných poznámek, formulování jejich obsahu vlastními slovy a způsob, jakým se vzájemně související poznámky propojují. První dva principy podle mě nečiní mnoho problémů. Je to až ten třetí, propojování poznámek, kde může vzniknout nedorozumění. Zvlášť u lidí, kteří se s metodou zettelkasten setkali teprve nedávno.

Vzpomínám si na své začátky. Potom, co jsem dočetla knihu How to Take Smart Notes mi trvalo pěkných pár měsíců, než jsem si vše v hlavě uspořádala a v uších mi zaznělo ono magické „cvak“ — to jak do sebe jednotlivé kousky skládačky konečně zapadly. Můj heuréka moment nastal, když jsem si uvědomila, že zettelkasten je vlastně kombinací dvou datových struktur: zakořeněného lesa a orientovaného grafu.

Bylo mi ale jasné, že tohle vysvětlení nemusí pomoct všem. Proto jsem se na to snažila jít ještě trochu jinak. V článku o implementaci digitálního systému zettelkasten jsem způsob propojování poznámek v zettelkasten přirovnala k provázání poznámek v diskuzi:

„Mezi poznámkami existují dva typy propojení. První propojení je implicitní — vychází z toho, jaký identifikátor má daná poznámka. Zde dává smysl používat pojmy jako předchozí poznámka a následující poznámky. (…) Následující poznámka v tomto případě jasně navazuje na předchozí. Jako v diskuzi. (…) Druhý způsob propojení poznámek jsou křížové odkazy na další relevantní poznámky. (…) Tato propojení Luhmann vytvářel v těle poznámek za pomoci explicitního slovního odkazu a sloužila mu k zachycení souvislostí mimo hlavní proud myšlenek.“

Žádné děsivé pojmy z teorie grafů. Lepší. Ale zároveň horší. Vysvětlení, že zettelkasten je kombinace zakořeněného lesa a orientovaného grafu je jasné a úderné, to se ale o mém druhém méně formálním vysvětlení říct nedalo.

Proto se mi moc líbí analogie, ke které došel Tomáš Baránek, spoluzakladatel mého oblíbeného nakladatelství Jan Melvil Publishing. S Tomášem jsme si nedávno volali a plánovali, jak si rozdělíme výklad na téma Jak si dělat chytré poznámky (V Roam Research) — téma Tomášova příštího skupinového callu, který pořádá pro členy svého lifehacking klubu (FYI: uskuteční se 13. října 2021).

Během našeho hovoru jsem Tomášovi říkala, že hlavním rozdílem při psaní poznámek pomocí zettelkasten je podle mě to, že obsah nové poznámky nepíšeme v izolaci, ale formulujeme jej vždy jako reakci na některou v zettelkasten již uloženou poznámku. Jako v diskuzi. Tomáš mě tehdy zastavil a povídal: „Počkej. Tohle je opravdu důležité. Lidem určitě pomůže, když si pod pojmem zettelkasten představí diskuzní fórum“. Jasné. Úderné. Výstižné. S tímhle mindsetem se pak už navazující techničtější vysvětlení propojení poznámek v zettelkasten musí vstřebat mnohem rychleji. Tomáš brzy poté svou analogii ještě vybrousil a zformuloval do následující podoby:

 „Zettelkasten = diskuzní fórum kritický smýšlejících lidí, kde všichni diskutující jsou… já.“

I know. Awesome, right? Pojďme se společně na tuhle analogii podívat pod Elišky mikroskopem.

Jistě neuškodí, když začnu malým opakování, jak diskuzní fóra fungují. Příkladem takového fóra je například sociální síť Reddit. Uživatelé zde mohou vytvářet nové diskuze a vzájemně si je komentovat. Příkladem takové diskuze je třeba vlákno na obrázku 1. V této diskuzi se řeší, co s hromadícími se nezpracovanými letmými poznámkami — což je mimochodem jedna z konkrétních instancí problému přetékajícího inboxu. Úplně nahoře máme příspěvek, který začíná diskuzi na toto téma. Pod ním vidíte jednotlivé odpovědi. Každý příspěvek ve vlákně má určité odsazení a to je dáno tím, na který z ostatních příspěvků ten daný reaguje. Reagujete-li na příspěvek zanořený na úrovni dva, pak váš příspěvěk bude zanořen pod ním na úrovni tři a pokud už nějaký reagující příspěvek na úrovni tři existuje, pak se váš příspěvek jen zařadí za něj (oba budou tedy na úrovni tři). Obsah jednotlivých příspěvků je formulován tak, aby navazoval na „rodičovský“ příspěvek — tedy nejbližší příspěvek směrem vzhůru, který má odsazení o jednu úroveň nižší. Při psaní příspěvků je samozřejmě také možné přidávat i odkazy na další relevantní zdroje včetně případných souvisejících diskuzí na síti Reddit.

Obrázek 1. Diskuze na Reddit ohledně hromadění nezpracovaných letmých poznámek. Zdroj: reddit.com

 

Proč je pro zettelkasten analogie s diskuzním fórem tak výstižná? Dejme tomu, že potom, co jste si na síti Reddit přečetli diskuzi na obrázku 1, jste o několik dní později narazili na článek o rozhodovací paralýze. Obsah se vám propojí. Řeknete si: „No jasně. Hromada nezpracovaných letmých poznámek vede při pokusu o jejich zpracování k rozhodovací paralýze. V první řadě je tedy třeba se této paralýzy zbavit.“

Své uvědomění se rozhodnete sdílet a zapojit se do diskuze na síti Reddit. Jak to uděláte? Hádám, že nebudete postupovat tak, že byste nejprve zformulovali příspěvek v izolaci a teprve až pak hledali místo, kam ho do diskuze napojíte. Spíš vlákno znovu otevřete, v rychlosti si připomenete jeho obsah, najdete nejvhodnější pozici pro váš příspěvek a teprve tam ho začnete formulovat.

A úplně stejně vypadá první krok přidání nové permanentní poznámky do zettelkasten. Při čtení nashromáždíme letmé a bibliografické poznámky, které se pojí s určitou pasáží v textu. Při jejich zpracování a přeměnu v permanentní poznámku ale nejprve v zettelkasten najdeme vhodné místo a teprve tam formulujeme znění své permanentní poznámky. Tak, aby navazovala na rodičovskou poznámkou, pod kterou ji zanořujeme. Přesně takto to dělal i Luhmann. On ale ve své papírové kartotéce nemohl kartičky zanořovat na různé úrovně, proto k tomuto účelu používal alfanumerické identifikátory. My ale v digitálních nástrojích zanořovat můžeme.

Druhým krokem přidání poznámky do zettelkasten je přidání křížových odkazů, tedy odkazů na další relevantní poznámky. Tady už analogie s diskuzním fórem trošku pokulhává, ale pořád to s ní zvládneme. Když píšete příspěvek do diskuzního fóra, můžete ho umístit pouze na jedno místo, často ale chcete reagovat i na další příspěvky nebo odkázat na související vlákna. Ty můžete zmínit za pomoci hypertextových odkazů. V zettelkasten takto obdobně fungují odkazy křížové (jejich implementace závisí na volbě softwarového nástroje).

Kousek mého osobního diskuzního fóra / zettelkasten můžete vidět na obrázku 2. Zde mimo jiné vidíte diskuzi, kde přemýšlím nad tím, co má zettelkaten společného s metodami efektivního učení. (Již brzy na vašich obrazovkách ve formě blogového článku.)

Obrázek 2. Část mého osobního diskuzního fóra / zettelkasten

 

Pouhé asociativní propojování souvisejících poznámek vede k chaosu. My lidé máme rádi, když věc patří na jedno místo. O tom se zmiňoval už v roce 1965 Christopher Alexander ve své známe eseji A city is not a tree:

 „It is known today that grouping and categorization are among the most primitive psychological processes. Modern psychology treats thought as a process of fitting new situations into existing slots and pigeonholes in the mind. Just as you cannot put a physical thing into more than one physical pigeonhole at once, so, by analogy, the processes of thought prevent you from putting a mental construct into more than one mental category at once. Study of the origin of these processes suggests that they stem essentially from the organism’s need to reduce the complexity of its environment by establishing barriers between the different events that it encounters.“ —Christopher Alexander, A city is not a tree

Proto je propojování poznámek do diskuze v zettelkasten klíčové. Vytváříme tak jakousi opěrnou strukturu, kde každá poznámka má jedno jasné umístění. Zároveň ale pomocí křížových odkazů umíme řešit i fakt, že jednu informaci lze zpravidla umístit na míst více. Můžeme tak zachytit všechny souvislosti, ale zároveň se svém poznámkovém systému vyznat.

Snad už teď také vidíte, proč je diskuzní fórum pro zettelkasten tak pěkná analogie. A možná vám i dává větší smysl, proč Luhmann o zettelkasten často mluvil jako o své partnerce v dialogu. Zettelkasten není archiv. Zettelkasten je místo, v němž aktivně přemýšlíme a diskutujeme sami se sebou.