Zettelkasten jako diskuzní fórum?

Metoda zettelkasten má několik klíčových principů. Mezi tři hlavní bych zařadila: psaní myšlenkově orientovaných poznámek, formulování jejich obsahu vlastními slovy a způsob, jakým se vzájemně související poznámky propojují. První dva principy podle mě nečiní mnoho problémů. Je to až ten třetí, propojování poznámek, kde může vzniknout nedorozumění. Zvlášť u lidí, kteří se s metodou zettelkasten setkali teprve nedávno.

Vzpomínám si na své začátky. Potom, co jsem dočetla knihu How to Take Smart Notes mi trvalo pěkných pár měsíců, než jsem si vše v hlavě uspořádala a v uších mi zaznělo ono magické „cvak“ — to jak do sebe jednotlivé kousky skládačky konečně zapadly. Můj heuréka moment nastal, když jsem si uvědomila, že Luhmannův zettelkasten je vlastně kombinací dvou datových struktur: zakořeněného lesa a orientovaného grafu.

Bylo mi ale jasné, že tohle vysvětlení nemusí pomoct všem. Proto jsem se na to snažila jít ještě trochu jinak. V článku o implementaci digitálního systému zettelkasten jsem způsob propojování poznámek v zettelkasten přirovnala k provázání poznámek v diskuzi:

„Mezi poznámkami existují dva typy propojení. První propojení je implicitní — vychází z toho, jaký identifikátor má daná poznámka. Zde dává smysl používat pojmy jako předchozí poznámka a následující poznámky. (…) Následující poznámka v tomto případě navazuje na předchozí. Jako v diskuzi. (…) Druhý způsob propojení poznámek jsou křížové odkazy na další relevantní poznámky. (…) Tato propojení Luhmann vytvářel v těle poznámek za pomoci explicitního slovního odkazu a sloužila mu k zachycení dalších souvislostí.“

Žádné děsivé pojmy z teorie grafů. Lepší. Ale zároveň horší. Vysvětlení, že zettelkasten je kombinace zakořeněného lesa a orientovaného grafu je jasné a úderné, to se ale o mém druhém méně formálním vysvětlení říct nedalo.

Proto se mi líbí analogie, ke které došel Tomáš Baránek, spoluzakladatel mého oblíbeného nakladatelství Jan Melvil Publishing. S Tomášem jsme si nedávno volali a plánovali, jak si rozdělíme výklad na téma Jak si dělat chytré poznámky (V Roam Research) — téma Tomášova příštího skupinového callu, který pořádá pro členy svého lifehacking klubu (FYI: uskuteční se 13. října 2021).

Během našeho hovoru jsem Tomášovi říkala, že hlavním rozdílem při psaní poznámek pomocí zettelkasten je podle mě to, že obsah nové poznámky nepíšeme v izolaci, ale formulujeme jej zpravidla jako reakci na některou v zettelkasten již uloženou poznámku. Tomáš mě tehdy zastavil a povídal: „Počkej. Tohle je opravdu důležité. Lidem určitě pomůže, když si pod pojmem zettelkasten představí diskuzní fórum“. Jasné. Úderné. Výstižné. S tímhle mindsetem se pak už navazující techničtější vysvětlení propojení poznámek v zettelkasten musí vstřebat mnohem rychleji. Tomáš brzy poté svou analogii ještě vybrousil a zformuloval do následující podoby:

 „Zettelkasten = diskuzní fórum kritický smýšlejících lidí, kde všichni diskutující jsou… já.“

Pojďme se společně na tuhle analogii podívat pod Elišky mikroskopem.

Jistě neuškodí, když začnu malým opakování, jak diskuzní fóra fungují. Příkladem takového fóra je například sociální síť Reddit. Uživatelé zde mohou vytvářet nové diskuze a vzájemně si je komentovat. Příkladem takové diskuze je třeba vlákno na obrázku 1. V této diskuzi se řeší, co s hromadícími se nezpracovanými letmými poznámkami — což je mimochodem jedna z konkrétních instancí problému přetékajícího inboxu. Úplně nahoře máme příspěvek, který začíná diskuzi na toto téma. Pod ním vidíte jednotlivé odpovědi. Každý příspěvek ve vlákně má určité odsazení a to je dáno tím, na který z ostatních příspěvků ten daný reaguje. Reagujete-li na příspěvek zanořený na úrovni dva, pak váš příspěvěk bude zanořen pod ním na úrovni tři a pokud už nějaký reagující příspěvek na úrovni tři existuje, pak se váš příspěvek jen zařadí za něj (oba budou tedy na úrovni tři). Obsah jednotlivých příspěvků je formulován tak, aby navazoval na „rodičovský“ příspěvek — tedy nejbližší příspěvek směrem vzhůru, který má odsazení o jednu úroveň nižší. Při psaní příspěvků je samozřejmě také možné přidávat i odkazy na další relevantní zdroje včetně případných souvisejících diskuzí na síti Reddit.

 

V čem je analogie s diskuzním fórem výstižná 

Dejme tomu, že potom, co jste si na síti Reddit přečetli diskuzi na obrázku 1, jste o několik dní později narazili na článek o rozhodovací paralýze. Obsah se vám propojí. Řeknete si: „No jasně. Hromada nezpracovaných letmých poznámek vede při pokusu o jejich zpracování k rozhodovací paralýze. V první řadě je tedy třeba se této paralýzy zbavit.“

Své uvědomění se rozhodnete sdílet a zapojit se do diskuze na síti Reddit. Jak to uděláte? Hádám, že nebudete postupovat tak, že byste nejprve zformulovali příspěvek v izolaci a teprve až pak hledali místo, kam ho do diskuze napojíte. Spíš vlákno znovu otevřete, v rychlosti si připomenete jeho obsah, najdete nejvhodnější pozici pro váš příspěvek a teprve tam ho začnete formulovat.

A stejně vypadal i Luhmannův první krok přidání nové permanentní poznámky do zettelkasten. Při čtení nashromáždil letmé a bibliografické poznámky a při jejich zpracování a přeměnu v permanentní poznámky nejprve přemýšlel, jak to souvisí s jeho existující vědomostmi a poznámkami. Hledal jejich vhodné umístění. 

Nová Luhmannova poznámka tak zpravidla navazovala na některou z existujících, podobně jako nový příspěvek v diskuzním fóru. Luhmann ale nemohl kartičky ve své papírové kartotéce zanořovat na různé úrovně, proto k tomuto účelu používal alfanumerické adresy. Adresa kartičky se odvíjela od adresy kartičky, za kterou ji v zettelkasten fyzicky ukládal, na kterou navazoval. 

Obdobný princip provázání poznámek používám ve své digitální implementaci zettelkasten i já. Náhled můžete vidět na obrázku 2. Co říkáte, nevypadají mé propojené poznámky podobně jako uspořádání příspěvků v diskuzních fórech?

 

V čem je analogie s diskuzním fórem problematická

Musíme mít na paměti, že umístění kartičky do zettelkasten za některou z existujících byl jen jeden ze způsobů propojení, které Luhmann používal. Jedna poznámka mohla být provázána s libovolným množstvím dalších za pomoci odkazů. Tady už nám bohužel analogie s diskuzním fórem pokulhává. 

Dalším problémem je, že pojem diskuzní fórum nás může svádět k zavedení tematických kategorií, kterým jsme se v první řadě snažili vyhnout. Akorát jim teď budeme říkat diskuze. Diskuze o matematice, diskuze o biologii, diskuze o produktivitě. Luhmann sice provazoval poznámky do větvících se sekvencí, ale poznámka na začátku mohla být tematicky úplně jiná než pozdější poznámky ve stejné sekvenci. 

Závěr

Analogie s diskuzním fórem se mi líbí proto, že syntakticky stejně Luhmann v prvním kroku propojoval navazující poznámky. O své zettelkaten mluvil i jako o své partnerce v dialogu. Dále se mi líbí, že nás toto přirovnání více nabádá při vytváření nové poznámky nejprve nahlédnout na ty existující a přemýšlet, jak spolu souvisí a kam bychom ji mohli navázat. Je potřeba si ovšem dát pozor, abychom při vytváření větvících se sekvencí navazujících poznámek ve své zettelkasten nepodlehli pokušení znovu zavést kategorie — jen v jiném převleku. Připojení poznámky za následující je jen jedno z propojení, stejně důležité je i propojení s dalšími souvisejícími poznámkami za pomoci odkazů. Díky odkazům v podstatě i dle Luhmannových slov nezáleží zas tak moc na tom, kam poznámku do zettelkasten umístíme, protože na ní můžeme odkudkoliv odkázat.