ČLÁNKY
Kartografie. Studium map. A především jejich tvorba! To je velmi důležitá dovednost při průzkumu neznámého ostrova, ale i při čtení knih a nachytřování se z informačních zdrojů obecně. Je jasné proč?
Kdo jsem? To je pramáti všech nachytřovacích otázek. The question of questions. Základní otázka vesmíru, života a vůbec. Dříve či později si ji v životě položíme každý. Všichni totiž chceme poznat sami sebe. Nebo jinak. Každý bychom se o to měli snažit, neboť sebepoznání je podmínkou nutnou k naší spokojenosti. Prostě sebepoznání je, as you humans say, a big deal. Dobře, Eliško. Máš mou pozornost. Ale jak zjistím, kdo jsem? I'm glad you asked.
Obousměrné odkazy. Zpětné odkazy. Prostě bi-directional links. Dnes už v podstatě základní funkce každé moderní poznámkové aplikace. Funguje to jednoduše. Píšete si poznámky a občas dáte nějaké [[slovo]] do hranatých závorek. To způsobí, že pro dané slovo vznikne samostatná poznámka (stránka či dokument) a vy při jejím otevření uvidíte všechny poznámky, ve kterých jste dané slovo pomocí odkazu zmínili. How cool is that? Well. It is cool. Until it isn't.
Francis Bacon, anglický filozof a vědec, trefně řekl: „Některé knihy jsou určeny k ochutnání, jiné ke spolknutí a pouze několik z nich bychom měli důkladně rozžvýkat a strávit.“ Té poslední kategorii říkám osobní nachytřovací bible. Jsou to knihy, které ve vás potom, co je po dočtení odložíte zpátky na polici, probudí hlodajícího červíčka — pocit, že kniha toho skrývá víc, než jste zatím objevili. Jedna z mých osobních nachytřovacích biblí je kniha How to read a book, česky Jak číst knihu.
Poznámkový systém, systém zettelkasten, systém pro správu osobních znalostí, systém pro správu osobních informací, systém druhý mozek, systém bullet journal... And I can go on. I can do this all day. Systémy jsou všude. Jen málokde ale najdete i přesné vysvětlení toho, co autor pod tím slovem systém vlastně myslí. Takže. Co to vlastně je? Ten systém?
Arnold Schwarzenegger řekl: „Musíte se bavit. To je ten správný přístup. Bavme se. Jde o zábavu a o práci. Většina lidí to neví. Trápí se a pracují. Trápí se a pracují. Ale kde je ta zábava?“ Bavit bychom se měli i při budování svého poznámkového systému. Názvy, které ve svém systému používáme totiž ovlivňují naši produktivitu — naši chuť se systémem pracovat, nebo se práci s ním naopak vyhýbat.
Jak si dělat poznámky z podcastů? Jak si je dělat při řízení auta? Kam s poznámkami potom? Jak zajistíme, že nám poznámky z podcastů opravdu k něčemu budou? O tom jsme si povídali s Markem Mičienkou v podcastu pro vzdělávací portál Seduo.
Martin Kavka je můj vzor. Čtu jeho Newslettery.cz, poslouchám jeho Tvůrcast a od září 2023 využívám Martinovy konzultace v rámci rozjezdu svého vlastního newsletteru! Martin mě inspiruje nejen svou tvorbou a autorským stylem, ale i svým vystupováním po lidské stránce. Když mě tedy Martin požádal o rozhovor pro své Newslettery.cz, jen se mi podlomila kolena a nebylo co řešit. S Martinovým svolením zde repostuji článek, který vzešel z našeho rozhovoru a Martinova spisovatelského brku.
Když jsem šla 16. října ráno na natáčení, v hlavě jsem si dokola opakovala jednoduchou mantru: „Hlavně neřekni nějakou blbost, Eliško, a bude to v pohodě. Hlavně neřekni nějakou blbost.“ O pár hodin později sama sebe slyším vykládat o tom, že si dělám paměťové kartičky z hlášek ze Star Treku. Řeknu, že Luhmann působil na univerzitě v Berkley místo Bielefeldu. B jako B, že jo? No a potom, co mi Robert nabídne víno, se slyším vykládat, že si poznámkuji i o tom, jak žít dobrý život. Což byla samozřejmě jasná nahrávka Robertovi na smeč. A došlo mi to hned, jak jsem to vypustila z pusy. „A k čemu jsi došla, Eliško?“ zeptal se Robert s úsměvem od ucha k uchu. No. Tak tohle a ještě víc si můžete poslechnout v pětihodinovém rozhovoru se mnou v podcastu Na volné noze.
Musím se vám k něčemu přiznat. Nevím ale jak do toho. It is so awkward... U zettelkasten má cesta za poznámkováním nezačala. Uff. Je to venku. V samém nadšení jsem tenhle detail zapomněla zmínit. Please allow me to set things right.